Rostliny Seznam
Lilek černý Solanum nigrum
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Lilek černý je jednoletá bylina. Je to teplomilný druh, zjara raší pozdě, teprve po oteplení půdních vrstev. Daří se mu na dobře vyhnojených místech, v Praze tedy tam, kudy často chodí pejskové.
Kvete od června do října. Včely medonosné o jeho květy zájem nemají, a jiný hmyz asi taky ne. Odhaduji, že by lilek černý mohl být samosprašný, možná dojde k opylení už v poupatech.
Astřička (hvězdnice, podzimní astry) Symphyotrichum (Aster) sp.
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Astřičky (hvězdnice) jsou vytrvalé, nenáročné a často pěstované zahradní květiny. Do rodu Symphyotrichum odborníci zařadili asi 90 druhů, v českých zahradách se pěstují kultivary čtyř druhů a jejich kříženců, které pocházejí ze Severní Ameriky.
astřička novoanglická - Symphyotrichum novae-angliae
astřička novobelgická - Symphytrichum novi-belgii
astřička kopinatá - Symphyotrichum lanceolatus
astřička hladká - Symphyotrichum laevis
Komule Davidova Buddleja Davidii
od Hanka
čeleď: Krtičníkovité - Scrophulariaceae
Komule Davidova je keř s rozkladitými větvemi. Pochází z Číny. U nás se pěstuje řada různých kultivarů, které se liší nejenom barvou květů, ale i termínem kvetení. Kvete od června do října. Jeho květy nápadně lákají motýly. Na jeho květních latách bývají i čmeláci a včely medonosné. V zahradách se pěstují i jeho bíle kvetoucí kultivary a celá řada dalších odstínů barev.
V evropské přírodě dokáže zplaňovat a šířit se do okolí.
Svída bílá Cornus alba
od Hanka
čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Svída bílá je keř, obvykle 2 m vysoký, ale v dobrých podmínkách může vyrůst až do výšky 5 m. Tento druh je původní v severovýchodní části evropského Ruska i na dálném východě, často tam roste podél vodních toků.
V Praze je svída bílá vysazovaná v parcích u potoků. Je okrasná i v zimě, původní druh má letorosty krvavě červené, oblíbené jsou další kultivary s jinou výraznou barvou letorostů.
Mandloň obecná Prunus dulcis (Amygdalus communis)
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Mandloň obecná je strom, který původně pochází z oblasti od Malé Asie po Afganistán. Odtud se její pěstování rozšířilo do Středozemí, a nakonec i do nejteplejších oblastí Čech.
V Praze je krásný mandloňový sad na svahu Petřína. Je zde vysazeno mnoho odlišných odrůd s různým tvarem květů a následně i s různou velikostí a kvalitou plodů. Mandloně pro dobrý růst potřebují takové počasí, kdy je konec zimy a předjaří bez velkých teplotních výkyvů. Dokážou totiž vykvétat zjara mimořádně brzy, jenže potom jejich květy často spálí mráz.
Ibišek syrský Hibiscus syriacus
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae
Ibišek syrský pochází z Číny a Indie, planý typ tam roste na březích řek. U původního druhu jsou květy fialové, někdy bílé. Nyní je vyšlechtěno mnoho kultivarů s různou barvou a velikostí květů. Kvete od července do září. Jeho květy hodně vyhledávají včely medonosné a čmeláci.
V Evropě může zplaňovat.
Na horní fotografii je v květu vidět tyčinková trubka s mnoha prašníky, která je zakončená pestíkem.
Kustovnice Lycium sp.
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Kustovnice je opadavý, řídce trnitý keř s dlouhými, tenkými, obloučnatě převislými větvemi. Často byl v Praze vysazován na zpevnění svahů kolem vlakových nádraží a vůbec podél železnic. Do okolí se rozrůstá zejména kořenovými výmladky. U nás je hodnocen jako invazní druh.
Kvete od května do září. V září jsou na keřích současně zralé plody i květy a mnoho poupat. Právě koncem léta a na začátku podzimu bývá na kustovnici mnoho dělnic včel medonosných i čmeláků, protože v této době je v české přírodě o květy nouze.
Radyk prutnatý Chondrilla juncea
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Radyk prutnatý je vytrvalá (někdy jen dvouletá) bylina, která má ráda teplo a sucho. Na území Prahy byl donedávna rostlinou prakticky neznámou, jenže teplé a suché roky 2015 - 2018 nyní jeho šíření podporují.
V Čechách je to původní druh. Je u nás jediným zástupcem rodu radyk, ostatní druhy radyků mají těžiště rozšíření zejména ve stepních oblastech Asie.
Na stanovišti se rozšiřuje obvykle vegetativně s pomocí kořenových oddenků. Na větší vzdálenosti se šíří semeny, která vznikají apomikticky, bez opylení. Jinak to radyk ani není schopen. Je to totiž rostlina triploidní, počet chromozomů v buňce má 2n = 15.
Střemcha pozdní Prunus serotina
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Střemcha pozdní pochází ze Severní Ameriky. Ve své domovině je to strom, který může vyrůst až 30 m vysoko, a má velmi kvalitní dřevo. U nás bývala vysazovaná jako parková dřevina. Nyní se ale odtud šíří do okolní přírody, a to místy dost invazivně. Na území Prahy je takto rozrostlá např. ve východní části Klánovického lesa. Zjara rozkvétá trochu později než naše domácí střemcha obecná. Důležitým rozlišovacím znakem střemchy pozdní jsou rezavé chloupky kolem hlavní žilky na spodní straně listu.
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus serotina.
Pižmovka mošusová Adoxa moschatellina
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Pižmovka mošusová je vytrvalá drobná rostlinka. Objevuje se brzy zjara na vlhkých a zastíněných místech. Rozmnožuje se hlavně oddenky.
Roste např. u Šáreckého potoka vedle cesty do Divoké Šárky, kde je pod stromy stín a nerostou tam jiné konkurenčně silnější byliny. Pro svou malou velikost a nenápadnou barvu květů bývá přehlížená. Přesto je podle téhle rostlinky pojmenovaná celá čeleď. Podle molekulárních studií je blízce příbuzná kalinám a bezům.