Rostliny Seznam
Jedle obrovská Abies grandis
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedle obrovská pochází ze západní části Severní Ameriky. V pražských zahradách a parcích je to poměrně často pěstovaná jehličnatá dřevina. Trochu se podobá naší domácí jedli bělokoré. Jedle obrovská je ale ve srovnání s jedlí bělokorou odolnější vůči suchému vzduchu, lépe tedy prospívá v městském prostředí.
Cypřišek Lawsonův Chamaecyparis Lawsoniana
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Cypřišek Lawsonův pochází z Ameriky, v pražských zahradách je to často pěstovaný jehličnan. Zahradníci vyšlechtili z rodu cypřišků velké množství různých okrasných kultivarů, které jsou pro laiky těžko rozlišitelné.
Cypřišek Lawsonův a jeho kultivary lze nejsnadněji poznat v době květu. Jejich malinké, samčí pylové šištičky mají ve stadiu zralosti červená pouzdra s pylem.
Šišky se semeny jsou kulaté, velké kolem 1 cm, dozrávají na podzim. Většina jich zůstává na stromech až do následujícího jara.
Rozrazil perský Veronika persica
od Hanka
čeleď: Jitrocelovité - Plantaginaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Rozrazil perský je původní v pohořích Střední Asie. Do Evropy je zavlečený, a nyní je to hojný druh. Drobná rostlinka, její květy bývají vidět už v březnu. Je to takový krásný plevel.
Rozmnožuje se semeny. Vzchází během celé vegetace a snadno přezimuje. Může růst a vyvíjet se i za nízkých teplot. Proto jsou jeho kvítky vidět už na konci zimy. Je to drobná, nízká rostlinka.
Sasanka hajní Anemone nemorosa
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Sasanka hajní roste ve světlých listnatých a smíšených lesích, časně zjara, před olistěním stromů. Šíří se zejména podzemními oddenky, díky nim někde vytváří porostlé koberce sasankových květů.
V některých lesích může být hojná. Naopak v lesích, které byly vysazené např. na původně orné půdě, se sasanky (ani jiná hájová květena) obvykle nevyskytují.
Jaterník podléška Hepatica nobilis
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Jaterník podléška roste ve světlých lesích. Kolem Prahy je to častá rostlina na zásaditém, vápnitém (nebo aspoň neutrálním) podkladu. Na území Prahy 6 je vzácnější, protože tu převažují jako podklad mírně kyselé starohorní břidlice, ve kterých je jen vyjímečně žíla vápnitějších hornin.
Včely medonosné i další větší druhy hmyzu podléšku nevyhledávají. Zdá se, že její květy tvoří tak málo nektaru, že není pro větší jedince hmyzu atraktivní.
Podběl lékařský Tussilago farfara
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Podběl lékařský je vytrvalá bylina s podzemními výběžky často delšími než 1 metr. Listy se vyvíjejí obvykle až po odkvětu.
Přednostně osidluje narušené půdy. Bývá na skládkách, v zářezech silnic, na výsypkách.
Na jeho květech bývají často vidět drobné druhy včel samotářek.
Prvosenka bezlodyžná Primula vulgaris
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenka bezlodyžná pochází jižní a západní Evropy. U nás je často pěstovaná, kolem zahrad snadno zplaňuje.
Květy mají trubkovitý kalich dlouhý až 15 mm, a květní koruna je ještě delší. Včely medonosné do hloubky těchto květů nedosáhnou, podobně si květů prvosenky bezlodyžné nevšímají ani některé druhy čmeláků. Pouze čmelák zahradní (Bombus hortorum), druh s nejdelším sosákem mezi našimi čmeláky, má květy prvosenky bezlodyžné jako oblíbenou rostlinu.
Vrba jíva Salix caprea
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba jíva je velmi důležitá včelařská dřevina. Má pro hmyz kvalitní nektar a pyl. Pro včely medonosné je jíva základem zdraví. Včelích nemocí je mnoho, na leckteré z nich jíva nepomůže, ale aspoň v případě choroby Nosema apis a Nosema ceranae je prokázán příznivý vliv dostatku potravy vrbového pylu na odolnost včel.
Jíva často vykvete velmi brzy zjara, kdy čmeláci a včely samotářky se ještě neprobudili ze zimního spánku. Letos (2017) se na jívě vydatně krmí i čmeláci. Čmeláci jsou biologicky vzato blízce příbuzní se včelami medonosnými, mají i podobné nemoci, takže kvetoucí vrby pomáhají i čmelákům.
Jasmín nahokvětý (zimní) Jasminum nudiflorum
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasmín nahokvětý (zimní) pochází z Tibetu. V současnosti začíná být v Čechách často pěstovaný. Kvete totiž hned po skončení zimy, případně během zimy.
V přírodě je to nízký poléhavý keřík, který se samovolně velmi rozrůstá doširoka, protože jeho větvičky snadno zakořeňují.
V jižní Evropě také zplaňuje a šíří se kolem zahrad i do okolní přírody.
Kalina vonná Viburnum farreri
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae (dříve zimolezovité - Caprifoliaceae)
Kalina vonná pochází z horských lesů v Číně. Nyní je to u nás moderní často pěstovaný keř. Při teplých zimách dokáže kvést už od prosince, normálně rozkvétá na začátku března. Kvetoucí keře zaujmou pozornost svojí vůní, to je tak brzy zjara neobvyklé.
Původní druh má růžová poupata, a téměř bílé květy. Zahradníci ale vyšlechtili i růžově kvetoucí kultivary, nebo naopak rostliny s květy zcela bílými. Zejména jsou oblíbené typy, které vznikly zkřížením druhů Viburnum farreri x Viburnum grandiflorum, jsou označované jako kalina bodnanská. Ta mívá růžovější a bohatší květenství.