Rostliny Seznam
Zerav obrovský (řasnatý) Thuja plicata
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Zerav obrovský pochází ze západní části Severní Ameriky. Nejlépe roste ve vlhké přímořské oblasti. V jeho domovině jsou jedinci vysocí 60 m a šíři kmenu do 6 metrů.
V Evropě se vysazuje v parcích, ale i v pokusných lesních výsadbách. Poskytuje totiž kvalitní dřevo, dobře trvanlivé. Zpočátku roste pomalu, později překvapivě rychle.
Šišky jsou dlouhé jen kolem 11 mm. Na horní fotografii jsou šišky zobrazené zvětšeně.
Jedle ojíněná (stejnobarvá) Abies concolor
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Jedle ojíněná, v zahradnické mluvě nazývaná konkorolka, je v pražských zahradách a parcích nejčastěji pěstovaná jedle. Ve srovnání s jinými druhy jedlí má totiž menší nároky na vzdušnou a půdní vlhkost.
Pochází z jižní části Skalnatých hor v Severní Americe.
Jehlice jsou dlouhé 4 až 8 cm, tedy nejdelší ze všech u nás pěstovaných jedlí. Bývají srpovitě prohnuté a nejsou uspořádány dvouřadě.
Zbarvení jehlic je matně šedozelené. zahradníci ale vypěstovali i kultivary s tzv. stříbrným jehličím.
Smrk pichlavý Picea pungens
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk pichlavý patří v pražských zahradách k často pěstovaným jehličnanům.
Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe. Původní zbarvení jehlic je matně zelené, zahradníci ale upřednostňují pěstování kultivarů s nápadně stříbrnými jehlicemi. Nejlepší typy se rozmnožují roubováním.
Smrk ztepilý Picea abies (Picea excelsa)
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk ztepilý je přirozeně rozšířený v severní a střední Evropě. Na severu roste převážně v nížinách až k polární lesní hranici. U nás je nejhojnější v pohraničních horách, v jižní Evropě se vyskytuje na horských hřebenech.
Pro rychlý růst a dobré technické vlastnosti dřeva je to naše hlavní hospodářská dřevina.
Na horní fotografii je vzrostlý smrk na severním svahu v Divoké Šárce (21. 1. 2017).
Borovice lesní Pinus sylvestris (ve starší literatuře - Pinus silvestris)
od Hanka
čeleď: Borovicovitě - Pinaceae
Borovice lesní na horním obrázku má obrysy zvýrazněné zimní jinovatkou.
Je to náš domácí druh borovice - a je ze všech druhů borovic nejkrásnější. Ona tedy roste nejenom u nás, ale je to borovice s nejrozsáhlejším areálem na světě, odborníci tento druh rozčleňují na řadu geografických ras.
U nás se dělí na dva základní typy:
1. Náhorní ekotyp vyšších poloh, roste v horských a podhorských lesích.
2. Chlumní ekotyp nízkých poloh, přirozeně roste na skalních výchozech, na chudých půdách a snadno se samovolně rozšiřuje na lidmi devastované plochy.
Borovice černá Pinus nigra
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice černá patří v Praze mezi nejčastěji pěstované jehličnany. U nás v ČR se pěstuje hlavně typ z vápencových oblastí z Rakouska, i když v poslední době jsou vidět v zahradách i jiné, málo obvyklé tvary borovice černé. Borovice černá je původní v rozsáhlé oblasti a vytváří řadu geograficky odlišných taxonů.
Poddruh borovice černá Salzmannova (Pinus nigra subsp. salzmannii) roste ve Španělsku i v Severní Africe.
Poddruh borovice černá korsická (Pinus nigra subsp. laricio) roste na nevápencových lokalitách v jižní Italii, na Korsice a v Sicílii.
Poddruh borovice černá Pallasova (Pinus nigra subsp. pallasiana) byl popsán z Krymu a roste taky na Kavkazu. V Turecku na jediném místě v přírodní rezervaci vytváří tento poddruh zvláštní varietu fastigiata s úzce kuželovitou korunou.
Borovice Jeffreyova Pinus jeffreyi
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice Jeffreyova má největší šišky ze všech těch druhů borovic, jaké jsou v pražských zahradách občas k vidění. (Borovice s ještě většími šiškami existují, např. rostou v Dendrologické zahradě v Průhonicích, ale jejich pěstování není běžně rozšířené.) Šišky borovice Jeffreyovy mohou být dlouhé až 20 cm a široké 11 cm.
Přirozeně roste v horách Kalifornie a okolí.
Borovice těžká (žlutá) Pinus ponderosa
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Borovice těžká (žlutá) je přirozeně rozšířená v Severní Americe, od Mexika až do Kanady. Roste v nadmořských výškách až do 2100 metrů, hlavně v oblastech s malým množstvím dešťových srážek.
Je to druh značně variabilní, jehlice mohou být dlouhé 12 až 26 cm. Některé typy tedy mají nejdelší jehlice ze všech druhů borovic, jaké lze v české přírodě vidět.
Má poměrně veliké šišky, jsou víc než dvakrát delší a mohutnější než známé šišky borovice lesní.
Sekvojovec obrovský Sequoiadendron giganteum
od Hanka
čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Sekvojovec obrovský přirozeně roste v Severní Americe v Kalifornii, v pohoří Sierra Nevada je schopen růst až do nadmořské výšky 2700 metrů. V Evropě se pěstuje od roku 1854. Krátce poté byl vysazován i v Čechách. V tuhé zimě 1928/29 pak většina sekvojovců u nás zmrzla, ale ojedinělé stromy vydržely. Mráz přečkaly 2 sekvojovce v Ratměřicích, které vysadil hrabě Chotek. Většina mladších sekvojovců, které jsou nyní v Čechách k vidění v mnoha zahradách, má původ ze semen právě těchto dvou stromů z Ratměřic. Je to vždyzelený dlouhověký strom. Ve své domovině se dožívá věku i přes 3500 let a může být vysoký 100 metrů.
Douglaska tisolistá sivá Pseudotsuga menziesii (taxifolia) var. glauca
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca) je v pražských parcích často pěstovaný jehličnan. Ta sice roste pomaleji než její příbuzná doglaska tisolistá pravá, ale je velmi otužilá. Pochází ze Skalnatých hor v Severní Americe, tam roste až do nadmořské výšky 3000 metrů.
Ve srovnání s příbuznou douglaskou tisolistou pravou má menší šišky, ty jsou dlouhé jen 4 až 6 cm. Na šiškách jsou nápadné krycí šupiny, které jsou u douglasky tisolisté sivé kolmo odstávající od plodní šupiny nebo až zpět zahnuté.