Rostliny Seznam
Pcháč zelinný Cirsium oleraceum
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Pcháč zelinný je vytrvalá statná bylina. Je častá podle potoků na vlhkých loukách, kde je i dostatek živin. Po posečení louky znovu obrůstá a znovu kvete až do podzimu, kdy je o květy nouze. Květní úbory jsou obklopené listeny.
Pcháč zelinný a jeho květy vyhledává mnoho druhů hmyzu, hmyz mu dává přednost před květy jiných rostlin.
Chrpa čekánek Centaurea (Colymbada) scabiosa
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Chrpa čekánek kvete od července do září. V pražské přírodě roste větší počet různých druhů chrp. Chrpa čekánek je z nich nejmohutnější. Roste na suchých světlých místech, často je k vidění kolem skal nad Vltavou. Je to trvalka s hlubokým kořenem.
Podobně jako jiné chrpy je i chrpa čekánek rostlinou, kterou hmyz velmi vyhledává.
Škarda dvouletá Crepis biennis
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Škarda dvouletá kvete od května do listopadu. V městských trávnících je to v létě nejčastější žlutě kvetoucí rostlina.
Hmyz ji velmi miluje. Nektar a pyl tam sbírají včely medonosné i mnoho dalších druhů včel samotářek.
Rozlišovacím znakem od mnoha podobných druhů rostlin je zákrov a zákroveček ( výrazně rozlišené zákrovní listeny, vnější obloukem rozestálé ) na spodní části květů, který je nejlépe viditelný na odkvetlých částech rostlin.
Měrnice černá Ballota nigra
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Měrnice černá často roste v okolí lidských sídel, podél cest, na okrajích křovin, obvykle na dobře vyhnojených místech, umí se vyrovnat se suchem. Je to vytrvalá bylina. Kvete od června. Při posečení snadno obráží a znova kvete, a to prakticky až do příchodu podzimních mrazíků. Je proto důležitou včelařskou rostlinou. Milují ji nejen včely medonosné, ale i včely samotářky.
Bolševník obecný Heracleum sphondylium
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník obecný je původní evropský druh, hojný na většině území ČR (neplést s příbuzným invazním bolševníkem obrovským).
Bolševník obecný roste na loukách, na živinami bohatých půdách. Korunní lístky mohou být i růžové. Vrcholový okolík mívá v průměru 8 až 20 cm.
Charakteristické jsou zveličelé korunní lístky obvodových květů složeného okolíku. Vnější jsou hluboce dvoulaločné až dvouklanné, 3 až 10 mm dlouhé.
Jeho květy jsou hojně navštěvované mnoha druhy hmyzu.
Čekanka obecná Cichorium intybus
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Čekanka obecná je vytrvalá bylina, hojná na suchých travnatých stráních, na kamenitých okrajích cest a železničních tratí.
Její květy jsou milované mnoha druhy hmyzu. V obdobích sucha kvete jen brzy ráno, potom se její květy zavírají. To ovšem hmyzu stačí, včely nemají problém si ráno přivstat.
Pyl čekanky má bílou barvu.
Kyprej vrbice Lithrum salicaria
od Hanka
čeleď: Kyprejovité - Lithraceae
Kyprej vrbice je mokřadní vytrvalá bylina. Kvete postupně během celého léta, je vydatným zdrojem květního nektaru a pylu, který využívá mnoho druhů hmyzu.
Samotářská včela pilorožka kyprejová je závislá pouze na nektaru a pylu z kyprejů. Její larvičky se nejsou schopné vyvíjet na jiném nektaru a pylu.
Šalvěj přeslenitá Salvia verticillata
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Šalvěj přeslenitá je trvalka náročná na dostatek světla, a také na živinami bohatší půdy. V květech tvoří pro hmyz mnoho nektaru, je velmi milovaná zejména čmeláky.
Lípa srdčitá Tilia cordata
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa srdčitá a lípa velkolistá patřily od starověku k nejdůležitějším zdejším dřevinám. Lidi používali lipové lýko na mnoho užitečných výrobků, zelené větve byly vynikajícím krmivem pro dobytek v létě a ještě víc hodnocené byly mladé větve v zimě jako krmivo pro zvířata. (V obdobích válek a hladomorů i jídlo pro lidi.)
V Čechách to jsou to nejvýznamnější včelařské dřeviny. Sladký nektar poskytují včelám květy, ale také bývá v některých letech na listech mnoho medovice od mšic, a tu včely také vydatně sbírají.
Kaštanovník jedlý Castanea sativa
od Hanka
čeleď: Bukovité - Fagaceae
Kaštanovník jedlý je strom, se kterým se v Čechách lze setkat spíš vzácně.
Lidi dobře znají plody - jedlé kaštany, méně se mezi lidmi ví, jak kaštanovníky kvetou. V jižní a jihovýchodní Evropě, odkud kaštanovníky pocházejí, to jsou i velmi důležité včelařské dřeviny. U nás nejsme na kaštanovníkový med zvyklí, tak našim lidem takový med nechutná. Jinde je ale včelí med, který včely vytvořily z nektaru kaštanovníkových květů, velmi ceněn.
Kaštan, který právě spadl ze stromu, je nádherný.