Rostliny Seznam
Kokotice povázka Cuscuta epithymum
od Hanka
čeleď: Svlačcovité - Convolvulaceae
Kokotice povázka je jednoletá bylina, která cizopasí na různých bylinných hostitelích. Je to v České republice původní druh. Nejčastěji roste na výslunných suchých travnatých nebo křovinatých stráních. Roste jako nezelená, parazitická liána. Kokotice se omotá kolem jiné rostliny, naruší její pletivo a zapustí haustoria do těla této hostitelské rostliny. Tím získává organické látky a vodu.
Lupina bílá Lupinus albus
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Lupina bílá je jednoletá bylina. Je to stará kulturní plodina, pěstovaná na Předním východě, v Řecku a Egyptě před nejméně 4000 lety. Původní typy lupiny obsahují jedovaté alkaloidy, ty se musely před vařením odstraňovat dlouhým máčením. Nově vyšlechtěné odrůdy lupiny jsou tzv. sladké, jedovaté látky už nevytvářejí, plody jsou vhodné pro výživu lidí a zvířat. Lupina bílá se nyní objevuje jako nová plodina i na českých polích. Daří se jí v teplých lokalitách, může růst i na vápenatých půdách.
Lupina bílá je významná včelařská rostlina, včely v jejích květech sbírají nektar a tmavooranžový pyl.
Černýš hřebenitý Melampyrum cristatum
od Hanka
čeleď: Zárazovité - Orobanchaceae (dříve krtičníkovité - Scrophulariaceae)
Černýš hřebenitý je jednoletá poloparazitická bylina, rozmnožuje se semeny. Roste na teplých a suchých křovinatých stráních, často v šípákových doubravách. Je to vzácnější druh, vyskytuje se jen v malých populacích. Spektrum hostitelů je široké a zahrnuje především nejrůznější dřeviny. Dává přednost zásaditým půdám.
Kručinka barvířská Genista tinctoria
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kručinka barvířská je planě rostoucí nízký keřík. Roste na suchých loukách a pastvinách, na skalnatých místech, ve světlých doubravách.
Celá rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy. Otravy mohou vznikat hlavně u ovcí a krav, pokud by se části kručinky dostaly do sena. Včely samotářky květy kručinky vyhledávají, pylem a nektarem z kručinek zásobují svoje larvičky v hnízdečkách bez problémů.
Čilimník černající (čilimníkovec černající) Cytisus nigricans (Lembotropis nigricans)
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Čilimník černající je nízký keřík, rozvětvuje se krátce nad zemí. Větve má vystoupavé až vzpřímené, ty mají na koncích hrozny květů. Začíná kvést už v polovině května a kvete dlouhou dobu, protože na vrcholech mu dorůstají další a další poupata. Roste hlavně na skalnatých svazích a na skalních výchozech, na chudých půdách na okrajích lesů a podél lesních cest.
Květy vyhledávají čmeláci.
Bolševník velkolepý (obrovský) Heracleum mantegazzianum
od Hanka
čeleď: Miříkovité - Apiaceae
Bolševník velkolepý je nepřehlednutelná mohutná bylina, na vlhkých a úrodných půdách může vyrůst až do výšky 5 metrů. Je největší ze všech druhů evropských bylin. Květenství na vrcholu lodyhy mívá průměr až půl metru. Původně rostl jako součást vysokobylinné vegetace pod hranicí lesa mezi nadmořskými výškami 1500 a 1850 m v oblasti Západního Kavkazu, kde osídloval rovněž lesní lemy a paseky. V Evropě začal být jako velmi dekorativní rostlina používán pro parkové úpravy během 19. století. Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943 hlavně podél vodních toků.
U nás je to nyní nebezpečný invazní druh.
Trnovník srstnatý (trnovník huňatý) Robinia hispida
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Trnovník srstnatý je původní na jihovýchodě USA. Roste jako keř nebo strom až do výšky 3 metrů, pěstované kultivary mohou být vzrůstnější. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité. Často vyrůstají těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí, proto není vhodný k vysazování do české přírody. V českých parcích bývá naroubovaný na podnože jiných druhů trnovníků. Je to významná včelařská dřevina, ve květech má mnoho velmi sladkého nektaru. Květy vyhledávají včely medonosné, čmeláci a také naše největší samotářská včela drvodělka fialová.
Na fotografiích je pravděpodobně odrůda Macrophylla (akát chloupkatý). Ta kvete poprvé při začátku rašení, potom v létě kvetení opakuje. Je odolná vůči mrazu v zimě a jaro 2024 ukázalo, že je odolná i vůči pozdním jarním mrazům.
Pryskyřník prudký Ranunculus acris
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník prudký je vytrvalá bylina. Často roste na vlhkých loukách. Je to jedovatá bylina, která znehodnocuje pastvu, ohrožuje zdraví zvířat. Čerstvý je pro domácí zvířata prudce jedovatý, sušením ztrácí toxicitu, ale i přes to není vítanou rostlinou v seně.
Naopak hmyz květy pryskyřníku miluje. Samotářská včela dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) se dokonce na květy pryskyřníků specializuje. Dřevobytka pryskyřníková může pro svoje larvičky sbírat nektar a pyl z mnoha druhů pryskyřníků, pryskyřník prudký je ale jejím nejvyhledávanějším druhem.
Prvosenka Primula sp.
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Prvosenky v pražských zahradách jsou většinou vyrostlé ze semen okrasných zahradnických kultivarů. Často se podobají prvosence jarní (Primula veris) nebo prvosence vyšší (Primula elatior), obvykle jsou svými znaky tak nějak uprostřed těchto našich původních druhů.
Prvosenky mají dlouhou korunní trubku, k hluboko uloženému nektaru dosáhne jen hmyz s dlouhým sosákem.
Květy prvosenek často navštěvují čmeláčí matky druhu čmelák zahradní (Bombus hortorum), prvosenky kvetou právě v termínu, kdy se tyhle čmelačky probouzejí ze zimního spánku. Na květech prvosenek jsou také často vidět drobné samičky druhu pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor).
Ladoňka sibiřská Othocallis siberica (Scilla siberica)
od Hanka
čeleď: Chřestovité - Asparagaceae
Ladoňka sibiřská pochází z jižní Ukrajiny a z evropské části Ruska, roste tam především v černozemních oblastech. Roste tam jako podrost v listnatých lesích a v lesních lemech. U nás je to často pěstovaná zahradní rostlina, která snadno zplaňuje. V posledních letech se čím dál častěji objevuje i v pražských lesích. Rozkvétá brzy po jarním oteplení, její kvetení následuje za kvetením sněženek a bledulí. Dělnice včel medonosných a další druhy včel samotářek létají na květy ladoňky sibiřské rády a často. V jejich květech sají nektar a sbírají světle modrý pyl. Jednotlivé kvítky rostou skloněné dolů, podobně jako celá řada jiných časně kvetoucích bylin, které potřebují chránit citlivé části květu před výkyvy předjarního počasí. Včely s tím nemají problém, že musí do květů naletovat od spoda. Pro fotografování hmyzu ve květech ale ten sklon květů dělá potíže.