Rostliny Seznam
Radyk prutnatý Chondrilla juncea
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (dříve čekankovité - Cichoriaceae)
Radyk prutnatý je vytrvalá (někdy jen dvouletá) bylina, která má ráda teplo a sucho. Na území Prahy byl donedávna rostlinou prakticky neznámou, jenže teplé a suché roky 2015 - 2018 nyní jeho šíření podporují.
V Čechách je to původní druh. Je u nás jediným zástupcem rodu radyk, ostatní druhy radyků mají těžiště rozšíření zejména ve stepních oblastech Asie.
Na stanovišti se rozšiřuje obvykle vegetativně s pomocí kořenových oddenků. Na větší vzdálenosti se šíří semeny, která vznikají apomikticky, bez opylení. Jinak to radyk ani není schopen. Je to totiž rostlina triploidní, počet chromozomů v buňce má 2n = 15.
Střemcha pozdní Prunus serotina
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Střemcha pozdní pochází ze Severní Ameriky. Ve své domovině je to strom, který může vyrůst až 30 m vysoko, a má velmi kvalitní dřevo. U nás bývala vysazovaná jako parková dřevina. Nyní se ale odtud šíří do okolní přírody, a to místy dost invazivně. Na území Prahy je takto rozrostlá např. ve východní části Klánovického lesa. Zjara rozkvétá trochu později než naše domácí střemcha obecná. Důležitým rozlišovacím znakem střemchy pozdní jsou rezavé chloupky kolem hlavní žilky na spodní straně listu.
Ve starší literatuře má latinské jméno Padus serotina.
Pižmovka mošusová Adoxa moschatellina
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Pižmovka mošusová je vytrvalá drobná rostlinka. Objevuje se brzy zjara na vlhkých a zastíněných místech. Rozmnožuje se hlavně oddenky.
Roste např. u Šáreckého potoka vedle cesty do Divoké Šárky, kde je pod stromy stín a nerostou tam jiné konkurenčně silnější byliny. Pro svou malou velikost a nenápadnou barvu květů bývá přehlížená. Přesto je podle téhle rostlinky pojmenovaná celá čeleď. Podle molekulárních studií je blízce příbuzná kalinám a bezům.
Zvonek broskvolistý Campanula persicifolia
od Hanka
čeleď: Zvonkovité - Campanulaceae
Zvonek broskvolistý je vytrvalá bylina. Roste vzpřímeně, může být vysoký až 120 cm, ale obvykle je mnohem menší. V české přírodě se s ním lze setkávat na mělčích půdách strání nebo světlých lesů. Bývá pěstován i v zahradách jako nenáročná květina.
Zvonek broskvolistý vyhledává mnoho hmyzu, zejména blanokřídlí.
Mně se podařilo zastihnout v květech zvonku broskvolistého a vyfotografovat pískorypku s latinským jménem Andrena curvungula.
Posed bílý Bryonia alba
od Hanka
čeleď: Tykvovité - Cucurbitaceae
Posed bílý je vytrvalá pnoucí bylina. Je JEDOVATÁ.
Je to rostlina tzv. jednodomá, má odlišené samčí a samičí květy. Kvete od června do září. Nejprve rozkvétají samčí květy, ty následně kvetou i později v dolní části lodyhy. Samičí květy vyrůstají v horní části lodyhy. Květy mají nenápadnou zelenavou barvu, ale pro hmyz jsou přitažlivé.
Roste na živinami bohatších půdách. A proč se jmenuje bílý, když má plody černé? Protože má bílý kořen. Kořen se v dřívějších stoletích používal jako drsné léčivo, kvůli své jedovatosti asi sloužil i k nekalým praktikám.
Křídlatka japonská Reynoutria japonica
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Křídlatka japonská se nás začala původně pěstovat jako parková dekorativní rostlina. Nyní se ale agresivně šíří. Rozmnožuje se vegetativně, z odlomených oddenků.
Křídlatky jsou dvoudomé byliny. V Čechách pravděpodobně existují u druhu křídlatka japonská pouze samičí rostliny. Ty ale mohou být opylované pylem ze samčích rostlin křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), která u nás na mnoha místech také roste. Takovým vzájemným křížením opakovaně vzniká druh křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). Ta je ze všech křídlatek nejagresivnější. Kde rostly všechny druhy křídlatek pohromadě, tam byly zakrátko rodičovské druhy vytlačené a zůstal jen kříženec.
Opletka čínská (rdesno Aubertovo) Fallopia aubertii
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Opletka čínská je je dřevnatějící ovíjivá liana. Dokáže vyrůst až do výšky 15 m. Rozrůstá se velmi agresivně, proto se nehodí k vysazování na okraj přírodních lokalit. Může být ale užitečná uprostřed městské zástavby, protože dokáže rychle pokrýt nevzhledné stavbičky.
Kvete od června do října. Zejména ve druhé polovině roku se o její květy velmi zajímají včely medonosné, ale taky vosy, vosíci a různé mouchy.
Kalina obecná Viburnum opulus
od Hanka
čeleď: Pižmovkovité - Adoxaceae
Kalina obecná je náš původní, evropký druh kaliny. V přírodě se obvykle vyskytuje na vlhkých místech podél vodních toků. Občas je pěstovaná v zahradách jako okrasný keř. Je nádherná zejména v zimních měsících, protože její zářivě červené plody zůstávají krásné a nepoškozené na větvích velmi dlouho. Od tohoto druhu je vyšlechtěná řada okrasných kultivarů..
U nás je považovaná za jedovatou rostlinu. Existuje ale i její jedlá varieta, která má plody sice hořké, ale nejedovaté, a někde se využívá na šťávy.
Žlázy na řapících listů vylučují sladký nektar, který láká mravence.
Lípa velkolistá Tilia platyphyllos
od Hanka
čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípa velkolistá je na venkově typickým průvodcem lidských obydlí. Většina starých památných lip náleží k tomuto druhu. Je to významná včelařská dřevina. Dožívá se obvykle věku 200 let, ale některé mohou být mnohem starší. Její větve totiž dokážou vytvářet nové mladé kořeny, které prorůstají mrtvým dřevem dutého kmene až dolů do země, a tak se strom samovolně zmlazuje. V minulosti mělo široké využití lipové lýko.
Je to i významná léčivá rostlina, čaj z lipového květu je oblíbený.
Rozkvétá na začátku léta jako první ze všech druhů lip. Jak napovídá její jméno, má větší listy než lípa srdčitá, a také má větší květy.
Opletka křovištní Fallopia dumetorum
od Hanka
čeleď: Rdesnovité - Polygonaceae
Opletka křovištní je jednoletá bylina s oblou ovíjivou lodyhou, která může být dlouhá až 3 metry.
V Praze se často popíná po nejrůznějších plotech u málo udržovaných pozemků. Kvete od červa do září. Květy má nenápadné, ale hmyz si je dokáže najít. Zejména v září, kdy už je v přírodě velký nedostatek květů, se na opletce křovištní slétává hodně hmyzu. Včely medonosné na ní sbírají hlavně květní nektar.