Rostliny Seznam
Konopice pýřitá Galeopsis pubescens
od Hanka
čeleď: Hluchavkovité - Lamiaceae
Konopice pýřitá je jednoletá bylina. Kvete od července do října. Roste ve světlých lesích, nejvíc podél lesních cest, má ráda půdu bohatou na živiny. Květy mají nápadně dlouhou květní trubku.
Konopice je názornou ukázkou rostliny, která k úspěšné tvorbě semen potřebuje mít kolem sebe vhodný druh hmyzího opylovatele.
Na horní fotografii je čmelák zemní, jak nabodává květní trubku z boku a pašuje si pro sebe sladký květní nektar bez toho, že by květ opyloval.
Mišpule obecná Mespilus germanica
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae
Mišpule obecná je keř nebo malý strom, až 6 m vysoký. Pochází z jihovýchodní Evropy, tam roste často jako planá v podrostu ve světlých smíšených doubravách. U nás je od 12. století pěstovaná, a také u nás se s ní lze vzácně setkat v řídkých dubových porostech jako se zplanělou. Vyhovují jí slunečné polohy, ale umí se vyrovnat i s růstem v polostínu.
Její plody jsou chutné až po přejití mrazem nebo po delším skladování. To bylo v dřívějších stoletích velmi důležité, tenkrát lidé měli v zimních měsících nedostatek vitaminu C. Proto byla mišpule dřív hodně pěstovaná jako významná léčivá rostlina.
Na zdejších fotografiích jsou plody na planých keřích, které rostou na jižním svahu nad Šáreckým potokem v dubovém lese v Dolní Šárce v Praze 6.
Jeřáb muk Sorbus aria
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jeřáb muk je statný keř nebo strom, může být vysoký až 12 m. Snáší mělké a vysýchavé půdy, pokud jsou dobře zásobené živinami. V přírodě je častější na lokalitách s vápencovým podložím.
Původní typ mívá zprohýbaný kmen a řídkou korunu. V pražských parcích ale zahradníci vysazují okrasné kultivary s pravidelnou štíhlou korunou. Květy jeřábu muku dávají včelám medonosným dobrou pastvu.
V buňkách má 34 chromozomů ((2n = 34), stejně jako naše původní druhy jeřáb břek a jeřáb ptačí, a dokáže se s nimi křížit. V přírodě ale tyto druhy obvykle nerostou na blízkých stanovištích, a proto jsou primární hybridi vzácní. Ti ale v dávné minulosti dali vzniknout velkému možství hybridogenních druhů, které se obvykle dál rozmnožují apomikticky (tvoří semena bez opylení). Hybridogenní druhy mohou být také diploidní, ale často mají v buňkách počet chromozomů násobně větší (2n = 68).
Křehkýš vodní Myosoton aquaticum
od Hanka
čeleď: Hvozdíkovité - Caryophyllaceae
Křehkýš vodní roste na stinných místech v lesích, ve vlhkých příkopech nebo na březích potoků, na dnech letněných rybníků, na živinami bohatších místech. V Praze 6 se lze s ním setkávat kolem Šáreckého potoka.
Je to vytrvalá bylina, lodyhy má poléhavé nebo vystoupavé, velmi křehké a lámavé, a snadno kořenující.
Podobá se ptačincům, ale na rozdíl od nich má v květech u báze tyčinek hodně sladkého nektaru pro hmyz. A má pětičetné květy, v květu 5 čnělek a 10 tyčinek. Korunní lístky jsou dvoudílné, a je jich také 5.
Česnek šerý (chlumní) horský Allium senescens subsp. montanum
od Hanka
čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae
Česnek šerý horský je vzácnější rostlina. Vyhovují mu skalnatá území v suchých a teplých oblastech. V Praze 6 jsou největší porosty česneku šerého v Divoké Šárce, ale jednotlivé trsy rostou i na dalších podobných místech.
Jasan ztepilý Fraxinus excelsior
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasan ztepilý je náš původní český druh. Může vyrůst až 40 m vysoko a mít průměr kmene široký víc než 1,5 m. Může se dožít věku až 250 roků.
Odborníci rozlišují 3 ekotypy jasanu - lužní, horský, a vápencový. Jednotlivé ekotypy se podstatně liší v nárocích na vláhu. Vápencový jasan je přizpůsobený růst v suchých podmínkách, lužní a horský jasan potřebují dostatek vláhy. Podle jiných názorů odborníků se kterýkoliv typ jasanu ztepilého schopen se přizpůsobit jakýmkoliv podmínkám. Má velmi kvalitní dřevo.
Opylování jasanů ztepilých zajišťuje vítr.
Na horní fotografii je větvička jasanu, fotografovaná při západu slunce.
Jasan pensylvánský Fraxinus pennsylvanica
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Jasan pensylvánský pochází z východní části Severní Ameriky. V ČR je často vysazován v parcích, někdy i v lesních porostech. Je to v parcích okrasný druh, protože na podzim mají jeho listy krásně žluté zbarvení. Vůči suchu a mrazu je ale málo odolný.
Je to dvoudomá dřevina.
Rozlišování jednotlivých druhů jasanů a jejich kultivarů je nesnadné. Ke správnému určení druhu je potřeba si prohlížet letorosty a pupeny. Jasan pensylvánský má letorosty pýřité i v dospělosti a pupeny hnědorezavé.
Kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Kozinec sladkolistý je vytrvalá bylina. Vyskytuje se v teplejších, a spíš sušších oblastech, zejména ve starých sadech a na úhorech. Kvete od května až do září.
V Praze 6 roste rozptýleně v trávníku na Ladronce. Častému sečení zdejších porostů odolávají poléhavé lodyhy.
Důležitým rozlišovacím znakem od jiných druhů kozinců je tvar lusků.
Rezeda barviřská (rýt barvířský) Reseda luteola
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda barvířská je dvouletá bylina. Může být vysoká až 150 cm, s jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Od starověku byla pěstovaná jako barviřská rostlina, používala se k barvení tkanin na žluto a zeleno, zejména při barvení hedvábí. Ze semen se také lisoval olej, který se přidával do fermežových laků, nebo ke svícení.
V Praze se s ním lze na některých místech občas setkávat. Zřejmě je to pozůstatek dřívějšího pěstování.
Rezeda žlutá (rýt žlutý) Reseda lutea
od Hanka
čeleď: Rýtovité - Resedaceae
Rezeda žlutá (rýt žlutý) je v pražských trávnících velmi hojný druh. Je to vytrvalá bylina. Její semena se úspěšně uchytávají zejména na místech s nezapojenou bylinnou vegetací. Kvete od června do října. Zejména na podzim, kdy je už v přírodě nouze o květy, jí vyhledávají včely medonosné i některé další druhy včeliček.