Rostliny Seznam
Vikev plotní Vicia sepium
od Hanka
čeleď: Bobovité - Fabaceae
Vikev plotní je vytrvalá bylina. Listy má složené ze čtyř až osmi párů lístků, na konci s větvenou úponkou.
Zajímavostí jsou mimokvětní nektaria na palistech. O ty mají zájem zejména mravenci.
Vikev plotní je hojný druh, dokáže růst na různých půdních podkladech.
Vrbina obecná Lysimachia vulgaris
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Vrbina obecná je vytrvalá bylina. Je hojná od nížin až do hor v pobřežních porostech podél potoků a řek i jinde v místech s vysokou hladinou podzemní vody.
Je zvláštností vrbiny, že se v jejích květech netvoří sladký nektar pro hmyz, ale olejnatý sekret. Na tom je závislá samotářská včela olejnice vrbinová (Macropis europaea). Olejnice často hnízdí v zaplavovaných mokřadech a olejíček z vrbiny používá k impregnaci plodových komůrek, olej je spolu s vrbinovým pylem a nektarem z květů jiných rostlin i potravou jejích larviček.
Zemědým lékařský Fumaria officinalis
od Hanka
čeleď: Makovité - Papaveraceae (dříve zemědýmovité - Fumariaceae)
Zemědým lékařský je jednoletá, sivě zelená bylina. Častý plevel na okrajích polí.
Na jedné rostlině dozrává několik stovek semen. Semena hned po uzrání klíčí špatně, teprve po přezimování v půdě se klíčivost zvyšuje, a semena pak klíčí během celé vegetační doby. Kvete od poloviny dubna až do pozdního podzimu.
Je to jedovatá rostlina.
Hulevník Loeselův Sisymbrium loeselii
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Hulevník Loeselův je jednoletá, obvykle ozimá plodina, plevelný druh. V Praze roste často podél komunikací.
Obvykle dorůstá do výšky kolem jednoho metru, ale na výživných půdách může vyrůst až 230 cm vysoký, proto jako plevel na polích vysoko přerůstá pěstované plodiny.
Rajče jedlé (lilek rajče) Solanum lycopersicum
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Rajče jedlé pochází z Ameriky. Původní domorodí obyvatelé tam pěstovali vyšlechtěná jedlá rajčata mnoha barev a tvarů už dávno před příchodem Evropanů. Španělé pak objevili rajčata při kontaktu s Aztéckými národy, a dovezli jejich semena do Evropy. V současnosti jsou rajčata důležitou potravinou lidí na celé zeměkouli. U nás rostou nejen ve sklenících a na zahradách, ale kdykoliv povodeň propláchne kanalizaci, tak následující rok jsou divoké rajčatové porosty i v Praze podél vltavských břehů.
Lilek potměchuť Solanum dulcamara
od Hanka
čeleď: Lilkovité - Solanaceae
Lilek potměchuť je vytrvalý polokeř, lodyha při bázi dřevnatí. Původní evropská rostlina. Potměchuť je JEDOVATÁ. V Praze roste nejčastěji v málo udržovaných starých a zarostlých zahradách, dokáže totiž růst ve stínu pod stromy.
Její kořeny jsou schopné prorůstat skrz staré zdivo, je obtížné ji likvidovat.
Zlatice prostřední Forsythia x intermedia
od Hanka
čeleď: Olivovníkovité - Oleaceae
Zlatice prostřední je v pražských parcích často pěstovaný keř, který vyniká odolností vůči nepříznivým vlivům. Obvykle se vysazují různé vyšlechtěné kultivary, které zahradníci rozmnožují vegetativně. Většina u nás pěstovaných kultivarů vzešla z křížení druhů zlatice převislá (Forsythia suspenza) a zlatice zelená (Forsythia viridisima). Tyto původní druhy pocházejí z Číny.
Většina kultivarů nevytváří plody. A hmyzí opylovatelé si květů zlatice nevšímají. Nápadná barva květů sice někdy přiláká čmeláčí samičku, ale ta zakrátko zjistí, že ve květech zlatice není sladký nektar, a odletí jinam.
Žabník jitrocelový Alisma plantago-aquatica
od Hanka
čeleď: Žabníkovité - Alismataceae
Žabník jitrocelový často roste v mělkých stojatých vodách nebo v úsecích s pomalu tekoucí vodou. Je to vytrvalá bylina. V Praze 6 roste v tůních, které byly vytvořené při revitalizaci Šáreckého potoka.
V Čechách jsou časté i další podobné druhy žabníků, které v minulosti nebyly rozlišované od žabníku jitrocelového. Jsou to žabník kopinatý (Alisma lanceolatum), a žabník trávolistý (Alisma gramineum).
Javor jasanolistý (javorovec jasanolistý) Acer negundo ( Negundo aceroides)
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve javorovité - Aceraceae)
Javor jasanolistý je rychle rostoucí, ale krátkověký strom. Pochází ze Severní Ameriky.
V české přírodě je to nebezpečná invazní dřevina. Přesto naše zahradnické firmy stále propagují jeho vysazování i do přírody. Je potřeba naučit lidi, aby tento druh přestali vysazovat a naopak ho podle možností likvidovali. Šíří se zejména podél vodních toků.
Prasetník kořenatý Hypochaeris radicata
od Hanka
čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae (čekankovité - Cichoriaceae)
Prasetník kořenatý je vytrvalá bylina. Je to častý druh v městských trávnících, zejména se mu daří na písčitém podkladu. Květní úbory mají 2 až 3 cm v průměru.
Jméno prasetník má proto, že divoká prasata jeho kořeny s chutí vyrývají.