Rostliny Seznam
Jírovec maďal (kaštan koňský) Aesculus hippocastanum
od Hanka
čeleď: Mýdelníkovité - Sapindaceae (dříve kaštanovité - Hippocastanaceae)
Jírovec maďal pochází z nevelkého území na Balkáně. Jeho přirozený areál byl v severním Řecku, ve střední Albanii a na několika místech v horách v Bulharsku. Nyní jsou u nás jírovce často pěstované. V posledních letech je ohrožuje drobný motýlek klíněnka, jeho housenky vyžírají jírovcové listy.
Dokud u nás byly jírovce zdravé, tak patřily k významným včelařským stromům. Včelí vosk, postavený včelami v termínu květu jírovců míval zajímavou tmavooranžovou barvu. Poškozené stromy ale mají v květech málo nektaru, proto v současnosti létají na jejich květy hlavně skromnější čmeláci.
Pryskyřník zlatožlutý Ranunculus auricomus agg.
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Pryskyřník zlatožlutý je název pro bohatý komplex mnoha navzájem podobných druhů. Jejich charakteristickým znakem jsou listy, totiž to, že přízemní listy jsou nápadně odlišné od lodyžních.
Je to častý druh, který roste na okrajích lesů, v lesních světlinách nebo na pastvinách.
Většinou tvoří semena apomikticky (bez opylení). Proto hmyz na květy neláká.
Jilm horský (drsný) Ulmus glabra
od Hanka
čeleď: Jilmovité - Ulmaceae
Jilm horský býval strom mohutných rozměrů, který se v minulosti dožíval i 500 roků. Nyní ho ničí nemoc grafioza, a staré stromy se v Praze vyskytují vzácně. Ve vlhkých horských oblastech se jilmu horskému daří lépe, tam se onemocnění tolik neprojevuje.
Podobně jako jilm habrolistý je zajímavý tím, že zjara kvete a vytváří semena před růstem listů.
V přírodě je jeho typické stanoviště na prameništích a na půdách s blízkou hladinou podzemní vody.
Na horním obrázku jsou plody před dozráním ve svazečku na větvičce.
Jabloň Malus sp.
od Hanka
čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve jabloňovité - Malaceae)
Jabloň patří k nejčastěji pěstovaným druhům stromů. V zahradách jsou hlavně vyšlechtěné kulturní odrůdy kvůli kvalitnímu ovoci, v pražských parcích je k vidění mnoho okrasných typů jabloní. Většina jabloní je cizosprašná, potřebují opylení hmyzem. Včely medonosné létají na kvetoucí jabloně často a rády. Potíž nastává při suchém a horkém počasí, to potom nektar v jabloňových květech zasychá, a hmyz ztrácí o jabloně zájem. Naopak při chladném a deštivém počasí hmyz nelétá, a pak může být opylení také nedostatečné.
Sasanka pryskyřníkovitá Anemonoides ranunculoides
od Hanka
čeleď: Pryskyřníkovité - Ranunculaceae
Sasanka pryskyřníková je v přírodě vzácnější. Často je ale k vidění v sadech a parcích, jako pozůstatek dřívějšího pěstování.
Daří se jí na místech s dostatkem vody v půdě a také dostatek přístupných živin.
V termínu kvetení sasanek kvete i mnoho dalších druhů rostlin, a hmyz dává obvykle přednost jiným květům. Na sasankách bývají vidět jen nejdrobnější hmyzáčci.
Vrba lýkovcová Salix daphnoides
od Hanka
čeleď: Vrbovité - Salicaceae
Vrba lýkovcová je u nás původní jen na východní Moravě v podhůří a na horách v Karpatech. Lidi vypěstovali od druhu vrba lýkovcová celou řadu klonů. Pěstování těchto několika různých samčích klonů vrby lýkovcové je oblíbené zejména mezi včelaři.
Vrba lýkovcová kvete koncem března a začátkem dubna, nakvétá pár dnů po vrbě jívě. Vyselektované včelařské klony mají veliké jehnědy (kočičky), které rozkvétají postupně. Včelám a čmelákům i dalším druhům hmyzu poskytují mnoho nektaru a pylu po dlouhou dobu.
Smrk omorika (smrk Pančičův) Picea omorika
od Hanka
čeleď: Borovicovité - Pinaceae
Smrk omorika nyní patří v pražským zahradách k často pěstovaným jehličnanům. Přirozeně se vyskytuje jen na několika menších lokalitách ve vápencových pohořích na hranicích mezi Bosnou a Srbskem. Navzdory svému jižnímu původu je dostatečně odolný k mrazu i ve Švédsku a Finsku. Je přizpůsobivý k různým půdním podmínkám. Je méně náročný na půdní i vzdušnou vlhkost.
Jehličí je na horní straně leskle tmavozelené, na rubu jsou 2 bělavé proužky průduchů.
Má velmi úzkou kuželovitou korunu.
Vrbina tečkovaná Lysimachia punctata
od Hanka
čeleď: Prvosenkovité - Primulaceae
Vrbina tečkovaná je vytrvalá bylina, v Čechách pěstovaná v zahradách jako okrasná rostlina.
Je méně náročná na vlhko než podobná vrbina obecná,
Jako všechny vrbiny netvoří v květech sladký nektar pro hmyz, ale olejnaté sekrety. Proto je důležitou rostlinou pro samotářské včely olejnice. Na květech vrbiny tečkované lze vidět zejména olejnici žlutonohou (Macropis fulvipes), v pozdější době kvetení i olejnici vrbinovou (Macropis europaea).
Šafrán (krokus) Tommasiniho Crocus tommasinianus
od Hanka
čeleď: Kosatcovité - Iridaceae
Šafrán (krokus) Tommasiniho je původní na Balkánském polostrově a v okolních zemích. U nás je v zahradách často pěstovaný, existují různé odrůdy. které se trochu liší barvou květů.
Zjara rozkvétá velmi brzy, prakticky nejdřív ze všech u nás pěstovaných druhů krokusů. (Jeho květy jsou menší než většina vyšlechtěných okrasných druhů krokusů.) Jedná se o botanický druh, který se samovolně snadno rozmnožuje semeny.
Šáfrán Tommasiniho patří spolu se sněženkami k první jarní pastvě včel, dává včelám nejen pyl, ale i nektar.
Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris
od Hanka
čeleď: Brukvovité - Brassicaceae
Kokoška pastuší tobolka je častý plevelný druh. Její semena dokážou klíčit při nízkých teplotách, mnohdy už v zimě nebo v časném předjaří. Díky odolnosti na chladno se lze setkat s kvetoucími rostlinami kokošky od počátku jara až do pozdního podzimu.
Kvítky má drobné, nenápadné, někdy mohou korunní lístky květů dokonce chybět. Květy kokošky vyhledává mnoho druhů včel samotářek i včely medonosné.
Na horní fotografii je na květech kokošky pískorypka pyskatá (Andrena labiata).