Květy křivatců českých se objevují už v březnu. Jsou vcelku malé, ale v časném jaru patří k prvním rostlinám, které můžeme vidět kolem nevápnitých skal. (Ve vápencových oblastech drží prvenství v časném jarním rozkvětu jaterník podléška.)
Výskytu křivatců je potřeba si všímat ještě z dalšího důvodu. Křivatce ukazují přírodní lokality, které jsou po tisíciletí stabilní. Naše populace křivatců českých totiž nevytváří semena. Dokáže se množit jen cibulkami. Proto není schopen šířit se někam na jiná vzdálená místa. Pouze při půdních sesuvech se drobné cibulky dostávají dolů na nižší místa na skále, někdy je přitom i odnese vítr kousek vedle.
Kvítky kolem pražských skal - křivatec český
22.3.2019 od Hanka
Lokality s výskytem křivatců je potřeba chránit. A to nejen kvůli samotným křivatcům. Důležité je, že takových druhů, které nikdy nebyly pozorovány na druhotně změněných stanovištích, je větší počet, zejména v řadách drobných živočichů. Na místech, kde v březnu kvetou v Praze 6 křivatce české, se v září často objevuje vzácný pavouk stepník rudý. Stepník rudý je také druh, který nikdy nebyl pozorován na druhotně změněném stanovišti. I kdyby člověk ty pavouky nachytal a na nově upravené místo přenesl, stejně tam dlouhodobě žít nebudou. Příroda si uchovává mnohá tajemství, jakým my lidé zatím nerozumíme.
Křivatec český je velmi náročný na dostatek slunečního světla. Nedokáže růst ve stínu pod jinými bylinami. Sucho posledních roků velmi omezilo výskyt jiných druhů bylin na skalách, které křivatcům konkurovaly. A to, zdá se, křivatcům českým velmi prospívá. Letos křivatce české v hojném počtu rozkvetly i na takových místech, kde jsem je v předchozích letech nezahlédla, zřejmě tam jejich cibulky přežívaly ve stavu nekvetoucích rostlin.
Nejnovější aktuality
