Napadl sníh.

24.11.2025 od Hanka

Dnes ráno nás překvapil první letošní sníh. Zatím ho bylo jen málo, ale teď večer začíná padat znova. V Praze na listopadové sněžení nejsme zvyklí, je to překvapení. Asi když byl neobvykle teplý začátek listopadu, tak se teploty zase potřebují dostat do obvyklého měsíčního průměru a musí tedy zase nastat chladno. Oteplování zeměkoule se projevuje jen maličkým nárůstem průměrných ročních teplot. Ale jen malinké zvýšení průměrné teploty znamená, že je ve vzduchu víc vodní páry a taky víc energie pro vítr.

Stopy ve sněhu udělala kočička.

Do budoucna se všichni musíme připravit na to, že vítr bude přinášet vzduch z velkých vzdáleností. Někdy k nám přinese i písek ze Sahary a pár dnů na to ledový vzduch ze severu. I drobné zvýšení průměrné teploty na planetě bude způsobovat značné výkyvy počasí. S tím musíme do budoucna počítat.

Třeba tahle růže na zahrádce si myslela, že když je teplý začátek listopadu, tak může znova vykvést jako na jaře. A nyní jí napadal sníh na květy i na šípky. (Strach o tuhle růži nemám, květy jí teď sice pomrznou, ale na jaře zase bude růst jakoby se nic nestalo. Je to odolná odrůda, podobná šípkové růži.)
/Růže na zahrádce má zasněžené šípky i květy.

Sníh na smrkové větvičce.
/Zasněžená smrková větvička.

Jasmín zimní je věrný svému jménu a na mojí zahrádce začal kvést právě v den prvního letošního sněžení.
/Jasmín zimní rozkvetl v termínu prvního sněžení.

A jak to bude s počasím dál? My lidé se můžeme snažit, jenže mnohé astronomické cykly jsou mohutnější než naše lidské pachtění. Z geologické historie zeměkoule víme, že se na zemi pravidelně střídají doby ledové a meziledové. Evropa se otepluje už víc než 12 000 roků. Ve vesmíru existuje větší počet příčin, které se někdy sčítají a někdy zase vzájemně vyrušují, jaké proměňují vzdálenost Země od Slunce.
Také na Slunci probíhá celá řada různých cyklických změn. Vliv má i gravitace, jakou na Slunce působí planety a zejména Jupiter. Zatímco zeměkoule oběhne kolem Slunce jednou rok, Jupiter dokončí oběh Slunce každých 11,86 oběhů Země. My jsme měli v Čechách povodně v letech 2002, 2013 a 2024 - tedy právě v intervalu 11 roků. Lidem se samozřejmě nepodaří pohnout Jupiterem, ale můžeme se na výkyvy počasí připravit třeba tím, že nebudeme stavět domy v záplavových oblastech. Zatím si ale naši architekti myslí, že můžeme poroučet větru a dešti a budují vícepatrové domy v Praze i na Rohanském ostrově, který už dnes není ostrov, protože původní vltavské koryto je zasypané. Jenže stavět vysoké budovy na navážce starého říčního koryta - to může vymyslet jen úředník, který nechápe přírodní zákonitosti.

Co na nás teď počasí chystá? To nikdo neví, možná bude někde znova povodeň, možná budeme v Praze chodit v takovém množství sněhu, jako vidíme na fotografii, kde chodil rys na Šumavě.
/Rys na Šumavě.
(Rysa fotografoval Jan Kříženecký v Rysím výběhu na Šumavě.)

A jak to tentokrát nakonec dopadlo se sněžením u nás v Praze? U nás v Dejvicích sice hodně sněžilo, ale potom taky pršelo a sníh roztával.
27. 11. 2025 vypadala nově vybudovaná lesní cesta pod kostelem svatého Matěje právě takhle:
/Zasněžená cesta pod kostelem svatého Matěje.
Nová lesní cesta je skutečně krásná, tak si zaslouží uveřejnit víc fotografií.
/Cesta pod kostelem.
Chodívá tudy hodně lidí.
/Sníh na cestě.

Únorové oteplení
Brouk bělokaz javorový (Scolytus koenigi) v Praze 6.
Vyhlídky z vysokého ostrohu Baba v Praze 6 na okolní zasněženou krajinu.
Vánoční zamyšlení o skromnosti.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist