Sucho tu začíná být skutečné zlé. Snad jediný hmyz, u kterého se zdá, že se umí se suchem úspěšně vyrovnávat, je stepnice jarní (Eucera nigrescens). V předchozích desetiletích jsem tu potkávala samotářké včely stepnice jen jako vzácnost. V posledních letech jich je ale čím dál tím víc. Zatím se v přírodě objevili jen samečkové stepnic, (samičky si ještě trochu přispí), a jsou nyní v PP Baba vidět snad v každé skupince hluchavek nachových. Tyhle hluchavky jsou jejich nejoblíbenější, ale samečkové jsou schopni se živit na květech mnoha druhů rostlin.
Samečkové druhu stepnice jarní mají mimořádně dlouhá a mohutná tykadla.
Sucho v přírodní památce Baba
17.4.2019 od Hanka
Sameček druhu stepnice jarní, fotografovaný z boku. (Barva prvních dvou zadečkových článků je různá podle toho, v jakém úhlu dopadá na zadeček sluneční světlo. Někdy se zobrazí rezavě, jako na zdejší fotografii, jindy vypadá zadeček celý černý.)
V květu hluchavky nachové. Hluchavka nachová má tmavooranžový pyl, proto teď mají hmyzáčci hlavu od pylu zbarvenou oranžově.
V PP Baba jsou teď naplno rozkvetlé hrušně. Je tu několik velmi starých hrušňových stromů, potom i dost planých hrušní, asi vyrostlých ze semen kulturních hrušňových odrůd, a několik stromků je vysazených teprve před několika roky.
Hrušně kupodivu suchu odolávají. Asi dokážou jejich kořeny objevit nějaké pukliny ve zdejším skalním podkladu a nějak na vodu dosáhnou.
Nedozrálé prašníky mají nápadně tmavou purpurovou barvu. Při dozrání prašníky pukají, uvolňuje se z nich světle béžový pyl, a zbytek prašníku je tmavě šedý.
Za sucha je ale v hrušňových květech jen málo sladkého nektaru. Proto si tu hmyz hrušní skoro nevšímá.
Zastihla jsem s fotoaparátem v jejich květu jen drobnou včeličku ploskočelku.
A i ta ploskočelka se zdá, že se tu krmí jen na pylu, sladký květní nektar asi ani v tom květu nehledá.
Ale trochu nektaru v těch hrušňových květech zřejmě je i za sucha. Zastihla jsem dlouhososku, jak se v hrušňovém květu krmí.
Dlouhososky jsou hnízdní parazité pískorypek a ploskočelek.
V PP Baba jsou také dost rozrostlé mahalebky, a to víc, než by bylo vhodné. Ty také vynikají odolností vůči suchu. A květy mahalebky hmyz vyhledává. Na dalších dvou fotografiích je na květech mahalebky pískorypka páskovaná (Andrena gravida).
Pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor) je drobný druh. Na obrázku saje nektar v květu mahalebky.
Na skalách hojně roste keř skalník celokrajný. Zastihla jsem na něm pískorypku ryšavou (Andrena fulva).
V zastíněných květech je za sucha víc sladkého nektaru než v květech, do kterých se opírá slunce. Proto se pískorypka živí v zastíněném květu. (Je to ale náročná situace pro fotografa, honit s fotoaparátem pískorypku mezi zastíněnými květy.)
A v květu pampelišky jsem objevila letošní první ploskočelku chrastavcovou (Halictus scabiosae).
Ploskočelka chrastavcová je mediteránní druh. Do nedávna byla v Čechách neznámým druhem, v posledních letech je to u nás hojná a všudypřítomná.
Taky jsem letos uviděla první zlatěnku.
Hluchavka objímavá je jednoletá rostlinka se zajímavými květy. Blanokřídlý hmyz se o hluchavku nachovou prakticky nezajímá, ale mne vždy zaujme její drobná krása.
Na skále v PP Baba kvetou žluté tařice, a extrémním podmínkám tu zdárně odolává i mahalebka.
Pohled na rozkvetlé mahalebky na skalách PP Baba.
Nejnovější aktuality
