12.6.2019 od Hanka
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) se objevuje v Praze už několik roků, letos je ale daleko hojnější. Upoutává pozornost svojí mohutností, nápadně černou barvou, a překvapivě obratným rychlým letem. Vídám ji teď dost často, zpravidla vysoko v koruně některého stromu, kam na ní s fotoaparátem nedosáhnu. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
A včera mi přálo fotografické štěstí, drvodělka na pár chvilek přiletěla na květy hrachoru širokolistého.
Jak přeletuje mezi květy různých druhů rostlin, má na fotografii na zádech poprašek žlutého pylu (nevím, odkud ten pyl pochází).

Zdá se, že je na fotografiích starší drvodělka, zasloužilá matka, už poznamenaná životem. Tělo má celé lesklé, s olámanými chloupky, a taky jí chybí kousek tykadla. Navzdory těmto opotřebením ale dokázala létat mezi květy i kolem mně rychle a s velikou obratností, jakou by jí mohla závidět i trysková letadla.
Při určitém úhlu ke svitu slunce se její křídla kovově lesknou nápadně modrou barvou.

A nektar z květú hrachorů jí skutečně chutnal.
Pro srovnání velikosti vkládám obrázek květů hrachoru širokolistého se včelkami druhu maltářka jetelová (
Chalicodoma ericetorum). Ty jsou velké zhruba stejně jako dělnice včel medonosných.
Takhle to vypadá, když se na jednom květenství hrachoru setkají drvodělka a samotářská včela čalounice trouchová (
Megachile wilughbiella), která je stejně velká jako dělnice včely medonosné.
Víc informací o drvodělkách a jejích fotografií je na
http://www.blanokridlivpraze.cz/atlas/seznam/?razeni=abc&letter=D