Hluchavka nachová (Lamium purpureum) je ozimá bylina. To znamená, že ze semen začne vyrůstat někdy v létě, vykvete během podzimu. A pokud je mírná zima, dokáže kvést i během zimních měsíců. A potom s kvetením pokračuje i v průběhu jara. V květech má mnoho sladkého nektaru. Všechny druhy hluchavek mají ve květech hodně nektaru, jenže hluchavka nachová má proti těm ostatním hluchavkám velký časový náskok. Vydatně kvete už v termínu, kdy ostatní druhy hluchavek teprve raší.
Před dvěma dny se výrazně oteplilo, bylo 21°C ve stínu, na sluníčku to hřálo ještě víc. V porostu hluchavek nachových bzučelo mnoho čmeláků. Zdá se, že už se probudili ze zimního spánku skoro všechny druhy. Několik druhů čmeláků se mi povedlo vyfotografovat.
Hluchavka nachová a čmeláci.
3.4.2021 od Hanka
Tady odhaduji, že je na fotografii samička druhu čmelák hájový (Bombus lucorum). Podle fotografie jsou ale samičky nerozlišitelné od čmeláků zemních (Bombus terrestris). Přibližně se dá druh odhadnout podle toho, že samičky čmeláka hájového jsou o několik mm menší než samičky čmeláka zemního, a také mívají trochu širší žlutou pásku na předohrudi. Na chladno je čmelák hájový otužilejší než čmelák zemní a většinou se zjara v přírodě objevuje o pár dnů dříve.
Letos jsem poprvé uviděla samičky druhu čmelák skalní (Bombus lapidarius). Ze všech čmeláků, které jsem před dvěma dny viděla létat v porostu hluchavek nachových, byly samičky čmeláka skalního největší a nejmohutnější. Jsou nápadně černé, s červeným koncem zadečku.
Dosáhnout sosákem dovnitř do květu až k hluboko uloženému nektaru, to od čmeláků vyžaduje zkušenosti a znalosti o stavbě květů.
(V ČR existují i větší druhy čmeláků než je čmelák skalní. Ale během tohoto jednoho fotografovacího dne jsem jiný větší druh neviděla.)
Ukázala se i samička druhu čmelák rolní (Bombus pascuorum). Tenhle druh je barevně variabilní. Samička na obrázku je nápadně světlá, většinou jsou vidět mnohem tmavší jedinci.
Samičky čmeláka hájového, čmeláka skalního a čmeláka rolního zatím krmily jen sebe samotné. Na květech si doplňovali energii, to je po dlouhém zimním spánku důležité. Mnoho energie teď budou potřebovat do létacích svalů. Musí začít prohledávat terén a najít si vhodné místo na vybudování hnízdečka, kde budou vychovávat svoje potomstvo.
V porostu hluchavek nachových jsem viděla létat i samičku druhu čmelák lesní (Bombus sylvarum), ale nepodařilo se mi ji s fotoaparátem dohonit.
Pouze samičky druhu čmelák luční (Bombus pratorum) už měly na nožičkách hrudky pylu. To znamená, že jsou vývojově rychlejší. Že už se jim povedlo najít vhodný prostor pro stavbu jejich hnízdečka a nyní si nosí pyl jako zásobu potravy pro larvičky.
Čmelákům je blízce příbuzná samotářská včela pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Tvarem těla připomíná malého čmeláka. Na rozdíl od čmeláků ale nemá ve svých hnízdečkách dělnice. V časném jaru létají v přírodě nejdřív samečkové pelonosek, potom se objevují i samičky. Na fotografii už je samička.
Sameček pelonosky hluchavkové se taky nechal vyfotografovat. Tito samečkové mají nápadně dlouhé třásně na prostředním páru nohou a při pohledu zpředu mají světlou hlavu.
Všechny fotografie v tomto článku jsem dělala 1. 4. 2021 na svahu protipovodňové hráze na trojské straně Vltavy v Praze. Hluchavka nachová je tam rozrostlá na velkých plochách.
A nebyla jsem tam sama jediná, kdo v porostu vyhledával hmyz.
Kavky jsou všežravci. Ale hmyz je důležitou složkou jejich jídelníčku.
A co se nyní děje na vrbách? Moje vrby, o kterých jsem psala v předchozím článku, během teplých dnů rychle odkvetly. V pražské Stromovce nyní kvete vrba šedá. S fotoaparátem jsem na větvičce zastihla samečka druhu hedvábnice jarní (Colletes cunicularius).
Ve Stromovce je teď hmyzí nával nejenom na vrbách. Teď nastalo období, kdy se začali líhnout samečkové mnoha druhů včel samotářek. Samečkové se totiž v přírodě většinou líhnou dřív než samičky. Mnozí samečkové teď létají těsně nad zemí a číhají, jestli ze země nezačne někde vylézat samička, aby ji objevili jako první (jen první bývá vítěz). Na některých místech se teď pohybuje tolik hledajících samečků, že člověk má při pohledu na zem mžitky před očima. Jiní samečkové zase obsadili prostor kolem rozkvetlých vrb, létají kolem stromové koruny dokola a sledují, jestli se některá mladá samička nepřiletí taky krmit na vrbu. Nemají to snadné, kolem kvetoucích vrb létají roje samečků několika různých druhů. Samečkové pískorypek spolu občas bojují, navzájem do sebe strkají. Je z toho docela zmatek, čmeláci se teď kvůli tomu raději přestěhovali na květy hluchavek.
Nejnovější aktuality
