Stromovka je nejkrásnější pražský park.
Na horním obrázku je na obzoru Místodržitelský letohrádek, vpravo pod ním žlutozeleně svítí rozkvetlý javor mléč. Dole kvetou smuteční kultivary vrb. Kvetou tu i pampelišky a mnoho dalšího, hmyz je většinou rozptýlený na vrcholech stromů. U země je ale také značný letový provoz. Trochu se už konečně oteplilo, samečkové pískorypek létají nad zemí, hledají, kde by mohly začít vylézat ze země samičky. Hojně jsou k vidění i nomády, které mohou žít jenom jako hnízdní parazité u pískorypek. (Není to na světě jednoduché, většina samiček pískorypek ještě ani nevylezla na denní světlo, a už kolem nich číhají nomády.)
V pražské Stromovce kvetou vrby, javory a pampelišky.
29.4.2021 od Hanka
Javor mléč, větvička s květy.
Javor mléč má ve květech mnoho sladkého nektaru. Včely a další hmyz často dávají javorům přednost před návštěvami jiných rozkvetlých stromů.
Oranžové květy mají keře kdoulovce.
Nízko nad zemí tu létaly nápadně barevné nomády. Ty se vyvíjejí jako hnízdní parazité. Při nízkém letu pátrají po vstupech do hnízdeček svých hostitelských druhů.
Nomáda dvouskvrnná (Nomada bifasciata), samička na květu popence. Ta parazituje u pískorypky páskované (Andrena gravida).
Tady je na květu pampelišky nomáda ryšavá (Nomada lathburiana), samička. Ta parazituje v hnízdečkách pískorypky popelavé.
Tady je její hostitelský druh pískorypka popelavá (Andrena cineraria), samička na jehnědě vrby křehké.
Vrba křehká rozkvétá v termínu, kdy je ještě potřeba počítat s výskytem ranních mrazíků. Proto má jehnědy před rozkvětem obalené mnoha chloupky. Ty vyrůstají z podpůrných listenů jednotlivých kvítečků v jehnědě.
Teprve při rozkvětu se prašníky vytáhnou ven nad chloupky v jehnědách.
Větvičky s rozkvetlými samčími jehnědami.
Vrba křehká je dvoudomá dřevina. Samičí kvítky, ze kterých se vyvinou semena, rostou na jiných stromech než na kterých vyrůstají samčí jehnědy. Přenos pylu zajišťuje pouze hmyz. Na hojné přítomnosti hmyzu je vrba křehká existenčně závislá, bez opylení samičích květů by se nevytvořila klíčivá semena.
A jak to má vrba udělat, aby přilákala co nejvíc hmyzích opylovatelů, když v době jejího kvetení rozkvétá současně i mnoho dalších stromů? V první řadě tím, že vytváří výživově velmi kvalitní pyl a nektar. To by samo o sobě ještě nemuselo stačit. Hmyz také hodně vnímá pohyb. Proto má vrba křehká (i další druhy vrb) takové větve, které rozhoupává i slabý vánek. Vrbám neustálý pohyb slabých větví hodně pomáhá. Pro fotografování hmyzu na vrbách tím ale vznikají potíže se zaostřováním fotografie.
Nejvýznamnější opylovatelkou vrb ve Stromovce je hedvábnice jarní (Colletes cunicularius).
Dospělci hedvábnic se živí na nektaru a pylu mnoha různých druhů rostlin. Pro svoje larvičky ale hedvábnice připravuje zásoby potravy výhradně z nektaru a pylu vrb.
Ve Stromovce jsou většinou vysazené uměle rozmnožované klony vrb, případně takové druhy vrb, jaké nejsou v přírodě kolem Prahy původní.
Moje fotografované vrby křehké, náš domácí druh, tu pravděpodobně vyrostly samy, zahradnickým projektům navzdory. Uchytily se ve svahu nad tzv. Malou říčkou. To je vltavské rameno, které tu v dřívějších stoletích přivádělo vodu do Císařského mlýna. Vrby křehké tu rostou blízko místa, kde voda Malé říčky vtéká do podzemí.
Pohled vzhůru do koruny. Pro vrbu křehkou je charakteristické, že se její větve rozrůstají v nepříliš ostrém úhlu.
U rybníčku ve Stromovce. (Foto 27. 4. 2021)
Přejme kachní rodince mnoho štěstí. Nebude to mít snadné, ve Stromovce běhá na volno mnoho psů.
V sousedství plavaly i další druhy kachen.
Polák chocholačka, sameček.
Polák chocholačka, samička. Samiček tu plavalo několik, asi žádná z nich zatím na vejcích nesedí.
Ve Stromovce se nechal vyfotografovat i strakapoud velký.
Nejnovější aktuality
