Tak už ho máme i u nás v Praze 6. Koho že máme? Přece zavlečený druh tesaříka Semanotus russicus. Pravděpodobně k nám docestoval z jižní Evropy v kamionu společně se sazenicemi okrasných jehličnanů už před několika roky a nyní se u nás úspěšně rozšiřuje dál. Takhle to dopadá, když si lidi nechodí nakupovat rostliny do zahrádek k českým zahradníkům, ale nakupují v obchodních centrech dovážené zboží.
Původně se tento tesařík vyvíjel pouze ve dřevě a pod kůrou jalovce obecného. Nedávno se ale naučil, že se živí i na dalších druzích jalovců a také na zeravech, možná i na cypřišcích.
Tesařík Semanotus russicus v dejvické zahrádce.
5.5.2021 od Hanka
Samotné dřevo bývá těžko stravitelné a obsahuje málo dostupných živin pro vývoj larev. Nevím, jak je to u tohoto konkrétního brouka, většinou ale bývá nutná spolupráce s dřevokaznými houbami. Samičky podkorního hmyzu si obvykle nosí spory symbiotických hub uchycené někde na těle a při kladení vajíček současně strom infikují vhodným druhem houby. Je velmi pravděpodobné, že i u tohoto tesaříka se nejdřív stalo, že se k nám odněkad zavlekla vhodná mikroskopická houba, a teprve následně se brouk přeorientoval na nový druh potravy. Proto se mohou jeho larvy nyní vyvíjet i v jiných okrasných jehličnanech, ačkoliv donedávna byl vázán jenom na jalovec obecný.
Ať už je to tak nebo jinak, nového brouka máme tady. Jestli bude horko a sucho, tak se ho už nezbavíme.
Přítomnost tohoto tesaříka může mít jednu výhodu, a to, že by nás mohl zbavit takových druhů a kultivarů jalovců, které jsou hostitelem rzi hrušňové. Náš původní český jalovec obecný je vůči rzi hrušňové odolný, ten hrušním neškodí. Jiné druhy jalovců mohou být pro hrušně nebezpečné. Rez hrušňová je totiž dvoubytná rez, střídá hostitele. Přezimuje pouze na některých druzích jalovců, potom na jaře ale spory napadají hrušňové listy, někdy i plody. A do české krajiny patří hrušně, nikoliv dovážené kultivary různých cizích druhů jalovců.
Nejnovější aktuality
