Chladný květen změnil spektrum druhů, jaké bývají v květnové přírodě vidět. A trochu změnil i chování hmyzu.
Na horní fotografii je sršeň, matka po přezimování. Normálně se sršně živí jako dravci, loví mouchy, včely a ledacos dalšího. Jenže za chladna je hmyz ukrytý, sršně těžko hledají potravu. Tady jsem zachytila na fotografii sršní matku, jak ji nouze přinutila získávat energii sáním nektaru z květů keře zahradního skalníku.
Některým druhům včel samotářek chladno skutečně vadí. Jiné jsou naopak velmi odolné. Nejotužilejším druhem je pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ta dokáže svým svalovým třesem udržovat provozní teplotu letových svalů 40°C i za nízkých okolních teplot.
Ještě pár obrázků z letošního chladného května.
4.6.2021 od Hanka
V Praze je pelonoska hluchavková velmi hojná. Letos zjara zvládaly opylovací práce na květech nejvíc právě pelonosky, tedy i za pomoci čmeláků a včel medonosek.
Sameček pelonosky hluchavkové za letu (foto Radim Herman).
Samičky pelonosky hluchavkové existují ve dvou formách. Častější je šedohnědé zbarvení, podobné samečkům. Existují ale i černé samičky pelonosky hluchavkové. Černá forma je těžko odlišitelná od druhu pelonoska černá (Anthophora retusa). Na fotografiích se rozlišit nedají, protože samička má na obrázku nohy a sběráčky zbarvené pylem. Sedí u květu kamejky modronachové, je to její oblíbená rostlina.
Naopak jarním druhům pískorypek se letos dařilo špatně. Pískorypky se potřebují před vzletem zahřát na sluníčku, a toho bylo v květnu málo.
Jako otužilejší se překvapivě ukázaly nomády, které se vyvíjejí jako hnízdní parazité u pískorypek. Nomády byly venku vidět často i jen při chvilkovém oteplení. Může to být dáno i tím, že u nomád žijí samičky i samečkové jako bezdomovci.
Nomáda žlutá (Nomada flava), sameček.
Nomáda rudorohá (Nomada ruficornis), samička.
Rozlišovací znaky druhů bývají vidět i na hlavě.
V posledních letech se v Praze objevuje nomáda pruhovaná (Nomada succincta).
K otužilým druhům patří také lumci.
Foto shora. U tohoto druhu lumka stojí za pozornost, že při pohledu shora má nápadně úzký zadeček, naopak na předchozím obrázku při zobrazení z boku má zadeček výrazně širší.
S roztaženými křídly. Záleží na úhlu pohledu, jestli má křídla průhledná a nebo lesklá jako zrcadlo.
Jiný druh lumka jsem fotografovala, když si na chviličku sedl na odkvetlou pampelišku. Obdivuji pestré kombinace barev a tvarů těla lumků. Na určení druhu lumci teprve čekají (a ještě asi dlouho čekat budou, v češtině o nich literatura chybí).
Dodatečně se povedlo druh určit. Je to Itoplectis maculator.
Samozřejmě jsou venku vidět i jiné druhy hmyzu než jenom z řádu blanokřídlých.
Pěnodějka nížinná (Cercopis sanguinolenta). Nyní je všude překvapivě hojná.
Velmi hojní jsou teď i brouci druhu páteříček obecný (Cantharis rustica). Na obrázku je na květech hlohu.
Na kerblíku lesním zase byli hojní brouci druhu páteříček tmavý (Cantharis obscura).
Překvapením bylo setkání s broukem červenáčkem ohnivým (Pyrochroa coccinea).
Nejnovější aktuality
