Včely a mravenci

8.5.2016 od Hanka

Ve včelím úlu je vždycky teplo. To rádi využívají mravenci. Mezi včely mravenci nechodí - pokud je včelstvo zdravé a silné. Mravenci využívají prostory nahoře pod úlovou stříškou, případně i jinde v uteplivkách v úlech. Včelaři na ně obvykle dost nadávají, ale nepomáhá to. Včely a mravenci v přírodě rádi žijí blízko sebe.
Mám na každém úlu jiný druh mravence. Někteří mravenci jsou tak malí, že se skoro nedají vyfotografovat. Ale na jednom úlu (pouze na jednom) jsem měla naopak mravence obrovské.
Všimněte si velikosti v porovnání se včelou.

Mravence mám vyfotografované na včelích plástech. To je pouze proto, že přes zimu mívám nahoře nad včelstvem rezervní plásty uskladněné. A protože tam včely nejsou, ale je tam teplo od včel, co jsou vespod, tak prostor zabydleli mravenci.
/Mravenci na včelím plástu.
Tenhle druh se skutečně jmenuje mravenec obrovský (Camponotus herculeanus).
Proto se mi daří i fotografovat.
/Mravenec obrovský na detailní fotografii.
Oni se fotografují neradi. Tenhle druh normálně žije potmě, uprostřed v kmenech smrků a jedlí, které jsou narušené houbami. Když je vyndám na světlo, jsou z toho splašení, hledají, kam se schovat.
Jeden našel možná dobrou schovávačku.
/Mravenec se schoval, kouká jen hlava.
Je schovaný v prázdné buňce, jen hlava kouká.
A protože jsou mravenci tvorové společenští, kolega přišel k němu. Oni mají ve zvyku se navzájem nějak krmit nebo spíš udržovat společenství vzájemným olizováním, nebo se chtějí navzájem potěšit, když je fotografování zlobí.
/Mravenci jsou tvorové společenští.
Jednotlivé mravenčí dělnice se od sebe dost liší velikostí i tělesnými proporcemi. Mnohé mají větší hlavu než zadeček. Zřejmě proto, že život uprostřed kmenů smrků vyžaduje silná kusadla na vykousávání dutin do dřeva.
/Mohutná mravenčí hlava bývá větší než zadeček.


Podzimní květy v zahradách jsou pro hmyz potřebné.
Po vydatných deštích se zase ukázalo sluníčko.
Louka na Hůrce - hrabání sena 19.-22. 9. 2024
V letošním roce mají včelaři už od června problém se ztuhlým medovicovým medem.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist