Jak se nově příchozí druhy hmyzu a rostlin zapojují do nových vztahů s našimi domácími druhy.

21.8.2021 od Hanka

V Praze je v posledních dvou letech hojná kutilka mexická (Isodontia mexicana). Je to poměrně velký a nápadný druh hmyzu. Dospělé kutilky získávají energii sáním nektaru na květech, na zdejší fotografii je kutilka na květech máty. Evropské druhy a pěstované kultivary máty má kutilka mexická nejraději, i když se může živit na mnoha jiných druzích rostlin. Jako potravu pro svoje larvičky loví různé druhy cvrčků a kobylek, samozřejmě to jsou u nás české druhy cvrčků a kobylek.

Kutilka mexická na ruce.
/Kutilka mexická na ruce - pro odhad velikosti.
Kutilka mexická není jediná cizokrajná kutilka, která se u nás v posledních desetiletích rozšířila.

V zahradách je nyní hojná i Kutilka asijská (Sceliphron curvatum). S tou se lze nejčastěji setkávat na čerstvě zalitých záhonech, samičky kutilky asijské si tam sbírají bláto na stavbu svých hliněných hnízdeček. Upoutávají na sebe pozornost také tím, že při sbírání svojí blátivé kuličky slyšitelně pískají. Jako potravu pro svoje larvy potom nanosí do vytvořených hliněných komůrek ochromené pavouky. Samozřejmě naše české druhy pavouků.
(Letos jsem jí nefotografovala, pro ilustraci vkládám svojí fotografii z minulosti.)
/Kutilka asijská s blátivou kuličkou v kusadlech.

Žahalka žlutá (Scolia hirta) byla také donedávna v Praze neznámá. Ta pochází z jižní Evropy, je to tedy náš evropský druh, i když jen z teplých oblastí. Nyní ji vídáme na téměř každém porostu kvetoucích bělotrnů. Původním domovem bělotrnu kulatohlavého jsou stepní a polopouštní areály Střední Asie, u nás se šíří dost invazně.
Sameček žahalky žluté je štíhlý a má dlouhá tykadla.
/Žahalka, sameček na bělotrnu.
Samička žahalky žluté je mohutnější, je to velký druh, je dlouhá až 22 mm. Na fotografii saje nektar z kvítků bělotrnu.
/Žahalka, samička saje nektar z kvítků bělotrnu.
Samička žahalky má nápadně trnité hrabací nohy. Prohrabává se s nimi hluboko do země, klade totiž svoje vajíčka na larvy brouků zlatohlávků.
/Žahalka, mohutné hrabací nohy samičky.

Nové vztahy mezi domácími a zavlečenými organismy nevznikají jen u těch velkých nápadných druhů, ale právě tak se objevují i u těch malých, skoro mikroskopických.
Zavlečeným a u nás se hojně šířícím druhem je netýkavka malokvětá. Na ní je hojná mšice Impatientinum asiaticum. Tato mšice saje pouze na cizokrajných netýkavkách, na naše české druhy nepřechází.
/Netýkavka a mšice.
Mezi mšicemi na netýkavkách jsou často vidět i naše původní české dravé oranžové larvy mšicomorek rodu Aphidoletes z čeledi bejlomorkovití.
/Larvy mšicomorek rodu Aphidoletes.

V posledních letech ale nedochází jenom k šíření nepůvodních druhů. Nyní se u nás objevují také naše původní české druhy, které jsme považovali za téměř vymizelé a vyhynulé. K těm druhům, které se opět navrací, patří motýli otakárci.
Otakárek fenyklový (Papilio machaon). (Otakárka fotografoval Karel Netsch.)
/Otakárek fenyklový na pcháči obecném.
/Otakárek fenyklový s rozevřenými křídly.

Po odsíření uhelných elektráren se na stromech znova začaly objevovat různé lišejníky. A kde jsou lišejníky, tam se ukázal i hmyz, který se lišejníky živí.
Lišejníkovec čtveroskvrnný (Lithosia quadra), samička.
/Lišejníkovec čtveroskvrnný, samička s modrýma nohama.
Housenky lišejníkovců žijí na stromových lišejnících. Nemusí se ale nutně živit jen lišejníky, dokáží vyrůst i na jiné potravě. Při přemnožení bekyně mnišky se dokonce stávají dravými a housenky lišejníkovců žerou housenky bekyní.
/Lišejníkovec čtverostkvrnný, samička na mechu.
/Lišejníkovec, samička fotografovaná z boku. Jsou vidět tmavé oči.
Nápadné tmavé oči, stočený sosák a modré nohy.
/Lišejníkovec, hlava se sosákem a tmavýma očima.
Samička saje vodu z mechu.
/Lišejníkovec saje vodu z mechu.
Okamžik odletu.
/Lišejníkovec, samička v okamžiku odletu.

Mnoho lidí považuje za správné, aby byla česká příroda pořád stejná jako řekněme před sto roky. Jenže ono to nejde. Svět se pořád proměňuje. Geologická věda ukazuje, že život přírody se vlastně pořád proměňoval, nikdy dlouhodobě nestál. Důležité je umět se přizpůsobovat, hledat nové možnosti.
Pan František Hrubín napsal: " . . . . . Živote, díky, žes nestál. Z každé chvíle se rodí tisíce nových chvil. Kdybys byl stanul, byl bych mrtev, nebyl bych žil."

Pojďte pomoci přírodě na louku na Hůrce!
Na začátku září dosahuje vrcholu aktivita sršních dělnic.
Volavka v pražské Stromovce.
Jak se nově příchozí druhy hmyzu a rostlin zapojují do nových vztahů s našimi domácími druhy.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist