Na začátku září dosahuje vrcholu aktivita sršních dělnic.

5.9.2021 od Hanka

Veliké a hlučné sršní dělnice nyní létají skoro všude. V jejich obrovských hnízdech teď probíhá krmení larev mladé pohlavní generace, ze kterých se vylíhnou nové samičky a samečkové. V plně rozvinutém sršním hnízdě může být až 1 700 jedinců - dělnic, mladých samiček a samečků. Na uživení takového množství je potřeba sehnat hodně potravy. Sršní dělnice loví nejrůznější hmyz, často jsou kořistí mouchy, ale velmi oblíbeným úlovkem jsou také včely medonosné. Dokonce se zdá, že i některé genetické linie našich sršní obecných se specializují na lov včel medonosných a vos.

V pražské Stromovce jsou vysazené také mladé lípy druhu lípa Henryova (Tilia Henryana). Ta je zvláštní nejenom kvůli svým nápadně zubatým listům, ale hlavně je nápadná svým velmi pozdním termínem kvetení, kvete až na konci srpna a v září. V září bývá v přírodě nedostatek květů, včelaři by se tedy měli radovat z takové pozdě kvetoucí lípy.
/Lípa Henryho a včela.
Jenže je tu problém. Kdykoliv nějaká včela přiletí, tak se během několika minut stane sršní kořistí.
/Sršeň ulovila včelu.
Včelí dělnice se samozřejmě snaží bránit. Na fotografii je vidět i kapička žihadlového jedu na konci včelího zadečku. Ale včele to není nic platné, sršně jsou v lovu velmi zkušené.
/Včela se chce bránit žihadlem, kapka žihadlového jedu ale míří do prázdna.
Když jsem se dívala na kvetoucí strom lípy Henryovy, zpočátku jsem nechápala, proč nejsou na květech žádné včely medonosné. Za chvíli pozorování jsem tomu porozuměla.

Na květech lípy Henryovy bývá i mnoho čmeláků.
/Lípa Henryho, větev s květy.
Vypozorovala jsem, že čmeláci sršním nechutnají. Sršně sice na čmeláka naletují, ale sotva se čmeláka dotknou, tak zase odletí jinam. Čmeláci si na tyhle sršní kontakty už docela zvykli a vlastně se tím ani nenechávají vyrušovat. Že by chlupatý čmeláčí kožíšek sršním nechutnal?
/Lípa Henryho a čmelák.

Ve Stromovce nyní kvete také hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata). I tady sršně číhají. Současně se tu živí i květním nektarem.
/Sršeň se živí na květech hortenzie.
Hortenzie latnatá, květy jsou sestavené v dlouhých kuželovitých latách.
/Hortenzie latnatá, září 2021.
Překvapilo mne, že tu čmeláčí dělnice stále sbírají pyl. Mnoho čmeláčích hnízdeček bývá v září na konci svého vývoje. Chladný květen asi způsobil, že je vývoj čmeláčích společností časově posunutý.
/Hortenzie latnatá a čmelák.
/Hortenzie a čmeláčí dělnice s pylem.
U nás máme výhodu, že naše česká sršeň obecná (Vespa crabro) postupuje při loveckých výpravách samostatně. Sršní dělnice spolupracují při stavbě hnízda a při krmení larev, potom ale při shánění potravy venku v terénu už pracuje každá sama za sebe, navzájem se neumí domlouvat o objevených zdrojích potravy. Jednotlivě některá sršní dělnice zaletí i do včelího úlu, včely jí odtud většinou vyženou, někdy jí i usmrtí. Takové jednotlivé sršní nálety včelstvo nijak neoslabují. Včely medonosné také v srpnu a v září zmenšují vstupy do úlu, nadměrné otvory zacpávají pevným propolisem. Tím vznikají do úlu vstupní otvůrky, kterými se snadno protáhne včela, ale veliká sršeň už tudy proniknout nedokáže.
Do Evropy ale byla zavlečená sršeň čínská (Vespa velutina nigrithorax), a z té mají včelaři strach. Sršeň čínská je specialistkou na vylupování včelích úlů. Prospektorky sršně čínské umí informovat ostatní sršní dělnice v jejich hnízdě o nově objeveném včelím úlu. Letka dělnic sršně čínské pak vyhlédnutý včelí úl hromadně napadne, vybije všechny včelí dělnice až do poslední a následně celý včelí úl vyloupí. Sršně si pak odnesou do svého hnízda jako potravu všechny včelí larvy, a med jako zdroj energie pro dospělé sršně se jim taky hodí.

Pojďte pomoci přírodě na louku na Hůrce!
Na začátku září dosahuje vrcholu aktivita sršních dělnic.
Volavka v pražské Stromovce.
Jak se nově příchozí druhy hmyzu a rostlin zapojují do nových vztahů s našimi domácími druhy.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist