Nastal čas kvetení chryzantém.
29.10.2021 od Hanka
Babička jim říkala listopádky, protože jí na záhoně kvetly ještě v listopadu. To ovšem jen v případě, že během některého mrazivého rána nenamrzly. A proč u nás rozkvétají v tak pozdní roční době? Protože pocházejí z jižnějších zeměpisných šířek. Nejsou přizpůsobené českým podmínkám. Listopádky patří mezi rostliny tzv. krátkého dne. Tedy přesněji - aby založily vznik květních poupat, potřebují mít dlouhou noc. A v Čechách máme v létě dlouhé dny a krátké noci. Směrem k jihu se ale časové rozdíly mezi dnem a nocí zmenšují. A jaká je pro chryzantémy ta hraniční délka dne, aby se rozhodly vykvést? Každá odrůda to má trochu jinak. Zahradníci mají dostatek zkušeností a vědí, kdy je potřeba chryzantémy ve skleníku začít stínit. Moderní skleníky mívají na zatemňování automatické zařízení.
Dnes se pěstování listopádek na zahrádkách nedaří. Jejich jarní výhony totiž velmi chutnají plzákům španělským. Prakticky není v lidských silách jednotlivé rostliny zachránit před těmi hladovými nenažranci.
Naše babičky to mívaly snadnější, tenkrát ještě k nám nebyl plzák španělský zavlečený. A taky jsme doma mívali kurník a slepice. Stačilo tedy ochránit listopádky pletivem proti vniknutí slepic, a babička se mohla radovat s krásných květů velkokvětých listopádek. Domácí slepice se postaraly o to, aby se v okolí žádní plzáci, slimáci a hlemýždi nevyskytovali. I když plzáci španělští by slepicím asi nechutnali, určitě by slepice dokázaly rozhrabávat jejich snůšky vajíček natolik dobře, že by se žádný mladý slimák nevylíhnul. Dnes je na území Prahy chov drůbeže zakázaný. (Samozřejmě ne všichni zákaz dodržují, jenže to málo na likvidaci plzáků nestačí).
V knize Květena ČR se píše, že kulturní okrasné chryzantémy lidi pěstovali už před dvěma tisíci lety v Číně. A později byly vyšlechtěné chryzantémy dovezené i do Japonska. Do Evropy se dostaly až v roce 1789.
V Číně a v Japonsku roste 37 planých druhů chryzantém, kulturní odrůdy lidi vypěstovali jejich mnohonásobným křížením. Na jejich vzniku se nejvíc podílel druh Chrysanthemum indicum.
Jeden původní planý druh chryzantémy máme i v Evropě, nejblíže k nám roste na Slovensku. Je to listopadka pieninská (Chrysanthemum zawadskii).
Ten evropský planý druh vypadá na první pohled jako obyčejná kopretina, ale co je důležité, dokáže se při šlechtění snadno křížit s asijskými druhy a kultivary.
Zahradníci pěstují hlavně kultivary s plnými květy, které už nejsou schopné tvořit semena a rozmnožují se jen vegetativně. Včely ale vyhledávají jednoduché květy, které mají zachovanou tvorbu květního nektaru a pylu a následně i semen. Pokud se totiž během odpoledne oteplí a svítí sluníčko, tak včely vyletují ven i v říjnu a v listopadu. Někdy se stane, že včely nosí rousky nasbíraného pylu z květů na hřbitově i v prosinci.
Včely si samozřejmě připravily zásoby na zimu už během letních měsíců, kdyby to neudělaly, tak by do jara nedožily. Ale stejně, kdykoliv se v zimě do úlů opře sluníčko, včely hned začnou vykukovat z česna ven a přemýšlejí, jak se proletět a vyvětrat. A zdá se, že doplněk čerstvé potravy jim vždycky přijde vhod.
Včely před úlovým česnem na konci října.
Na konci října se v přírodě ještě vyskytují vosy a sršně, hlavně samečkové vos a sršní. Oplozené samičky už bývají někde ukryté, aby přežily do jara. Samečkové se ale jara nedožijí, tak musí co nejvíc využít podzimní dny.
Vosa obecná, sameček.
Samečkové hledají v terénu hlavně samičky. Nebo naopak, shromažďují se na vyvýšených místech, aby je samičky snadněji našly. Když je u terénního vrcholu chryzantéma, usednou také na ní.
Samečkové vos mají mohutná tykadla.
Vosa obecná, portrét samečka.
Většina druhů jehličnanů si zachová zelenou barvu až do jara. Listnaté stromy už ale zlátnou. Během léta se ptáci pohybovali uvnitř korun stromů, a nebylo na ně vidět. Ale když listí opadává, najednou je všude pohyb ptactva.
Straka na bříze.
Nejnovější aktuality
