Malá říčka v pražské Stromovce, co se kolem ní chystá, ale nemělo by.

6.1.2022 od Hanka

Malá říčka ve Stromovce je bývalé vltavské rameno. V dřívějších stoletích poháněla vodní kolo Císařského mlýna, později také zařízení bubenečské papírny. Po roce 1890 tu ale lidé začali vymýšlet mnoho změn. Nejdřív vznikl v roce 1893 pro sousedství Malé říčky projekt kanalizačních staveb od Williama Heerleina Lindleye. A v červnu roku 1906 byla uvedena do provozu bubenečská čistírna odpadních vod, která dnes funguje jako muzeum. Také v letech 1899 až 1902 byla prováděná regulace Vltavy a byl zřízen bubenečský plavební kanál. Při té příležitosti byla část původního ramena Malé říčky zasypaná a její voda je nyní vedená do Vltavy podzemním potrubím. Stromovkou Malá říčka stále protéká. Na horním obrázku je vyfotografované místo, kudy vltavská voda vtéká do Malé říčky ve Stromovce.

V pozadí obrázku je vidět kamenná hráz, která chrání současnou Ústřední čistírnu odpadních vod, ve které se scházejí splaškové kanalizace z celé Prahy.
Teprve z další fotografie se dá poznat, že současná moderní Ústřední čistírna odpadních vod je na ostrově až za plavebním kanálem.
/Voda v plavebním kanálu, za ní modernizovaná kanalizační čistička.

Ve Stromovce protéká Malá říčka pěkným kouskem přírody.
Tady jsou vidět nad hladinou jehnědy olší.
/Jehnědy olší nad vodní hladinou.
Na kmenech vrb zanechal otisky svých zubů bobr.
/Bobr pracoval na vrbovém kmenu.

Potom dál už vede Malá říčka podzemním potrubím. Na mapě je důležité si všimnout, že potrubí je vedené i pod Císařským ostrovem a voda z něj ústí až do tzv. divoké Vltavy. A proč je to tak udělané? Protože hladina vody v plavebním kanálu je výš než hladina vody v Malé říčce.
/Mapy Malá říčka.
Tam, kde je na mapě vedle potrubí říčky namalován komín, tak to je plocha bývalé bubenečské papírny. Za starých časů, když papírenské stroje pohánělo vodní kolo, tak papírna musela stát u řeky. Tenkrát to nešlo udělat jinak, než postavit továrnu v záplavovém území.

V současnosti je to ale neomluvitelná chyba, pokud někdo chce budovat stavby v záplavovém území.

Zejména tady v místech, kde se Vltava chystá Prahu opustit, je důležité umožnit řece plochu k rozlivu do šířky při případných povodních. Vytvořit na řece pod městem úzké hrdlo, které bude při povodni zvedat hladinu Vltavy v historiských částech Prahy, to je zločin.


A právě to se tady v opuštěném areálu bubenečských papíren chystá.
V prosinci 2021 jsem se na internetu dočetla:
Central Group přestaví papírny u Stromovky na luxusní byty.
Koho to zajímá, může si o tom najít článek na odkazu
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-reality-central-group-prestavi-papirny-u-stromovky-na-luxusni-byty-183293#source=hp&seq_no=9&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=eO5R8vJYZkx-202112140650&dop_id=183293&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Považuji to za veliký omyl. Prý tu vznikne 500 luxusních bytů. Má to zde vypadat následovně:
/Projekt Bubeneč.
Tenhle obrázek jsem si z internetu stáhla. Vypadá nádherně. Ale chudáci lidi, kteří by se sem nastěhovali.
V těsném sousedství je z pěšiny vidět závěsný bagr. Ten je na bubenečské straně, tedy hned u plochy, kde je výstavba bytů naplánovaná.
/Závěsný bagr.
Na letecké mapě vypadá zdejší zařízení takto:
/Závěsný bagr na letecké mapě.
Zařízení se závěsným bagrem je u číslice 2. (U číslice 1 je vstup do revizní šachty potrubí Malé říčky.)
A víte, co se pod tím skrývá?
Tudy protéká hlavní kanalizační stoka. A nejhrubší nečistoty je potřeba ze splaškové směsi odstaňovat ještě před tím, než směs proteče do schybky pod plavebním kanálem.
Dnešní architekti si myslí, že moderní kanalizační čistírna nesmrdí. Dovolím si k tomu připomenout, že záleží pouze na směru větru, jestli někde čistírna smrdí nebo ne. Některá zařízení prostě při nejlepší vůli nelze udělat tak, aby nesmrděla. Trasa kanalizačních stok je až do tohoto místa vymyšlená tak, aby až sem teklo všechno samospádem. Dál už to ale musí hnát do čistírny čerpadla. Napadá mne otázka: Kdyby nastala nějaká porucha, něco se ucpalo nebo nešel elektrický proud či nefungovala čerpadla, kam asi začne všechna splašková voda vytékat? Kudy se dostane ven? A co zaplaví? No přece plochu mezi moderními luxusními domy, ty jsou v terénu naprojektované níž než zařízení závěsného bagru, kam by tekla jinam.

A jak to tenkrát bylo, když W. H. Lindley vymýšlel svůj projekt pražské kanalizace? V první řadě potřeboval, aby splaškové vody tekly samospádem. Musel tedy pro výstavbu čistírny odpadních vod najít na území Prahy takové místo, které bylo z celého okolí nejníže. A potom, aby zajistil dostatečný spád vody, tak vymyslel vybudování tunelu pod letenským ostrohem. Ve svahu Stromovky je vybudovaný (tehdejší) revisní vstup k tunelu. (Dnes je to přístupné ze svahu z boku.)
/Revisní vstup do tunelu splaškové kanalizace ve Stromovce.
Všimněte si, že je ten vstup vybudovaný nahoře ve svahu. Není dole v ploše parku Stromovka. Důvod je jasný. Pan Lindley počítal s tím, že při povodni může být Stromovka zaplavená. No a kdyby měl vstup dole (což by bylo stavebně snažší, bližší), tak při zvýšené hladině Vltavy takovým vstupem vtékala do kanalizace najednou celá Vltava. A před tím bylo nutné se bránit.
Vyzdobený vrchol budovy revisního vstupu.
/Vyzdobený vrchol stavby revisního vstupu.
Pan Lindley byl geniální projektant. Přesně věděl, čeho je Vltava schopná. Nemyslel si, že poručíme větru a dešti. Když byla v Praze povodeň 2002, tak byla stará historická čistírna samozřejmě zaplavená a nepřístupná. Lidi měli strach, jestli povodeň nepoškodí (dnes památkově chráněné) stroje uvnitř budovy, pohony čerpadel, bylo to vyrobené kolem roku 1898. A jak to dopadlo? Citlivá zařízení byla všechna umístěná tak, že povodeň 2002 se jich ani nedotkla. Povodňová vlna tenkrát vystoupala až k betonovým podstavcům, na kterých byly stroje umístěné, dál nikoliv. Takový projekt mohl vypočítat jen člověk, který rozuměl řece.
Povodeň 2002 zaplavila v historické čistírně pouze takové prostory, u kterých se s občasným propláchnutím Vltavou už předem počítalo.
Toho už dnešní projektanti nejsou schopní. Ti sedí jen u počítače. Realita terénu, pro který něco navrhují, to je vůbec nezajímá. A když je rozumní lidé upozorňují na chyby v jejich projektu, odmítají vidět omyly u sebe, ale považují takové výtky pouze za osobní zaujatost svých kritiků. Já nejsem zaujatá, nevím ani, kteří lidé ten projekt vymysleli. A nechystám se tam bydlet. Pouze obyčejnou selskou logikou si odvozuji, že tenhle moderní projekt je nesmyslný.
Oni se tu chystají stavět na ploše, kudy dřív teklo rameno Vltavy, které bylo později zavezené. Stavět něco na navážce - to se u nás nedělo ani za socialismu. Tenkrát se mohly na plochách navážek budovat nanejvýš zahrádkářské kolonie s dřevěnými chatičkami o rozměrech méně než 10 čtverečních metrů. A stavět v místech, kde bylo dřív vltavské rameno? Řeka si pamatuje, kudy v minulosti tekla. Právě povodeň 2002 ukázala, jak se Vltava na mnoha místech vrátila tam, kde tekla v dřívějších stoletích, tam jí žádná nová moderní výstavba nezastavila, nepomohly ani protipovodňové hráze. Naopak, řeka provalila protipovodňové hráze vždycky přesně v místech, kterými svými rameny před stoletími (před úpravami) protékala.

Také si vzpomínám, jak před několika roky stavebníci budovali pod Stromovkou tunel Blanka. Následně se jim dvakrát stalo, že nad pracovním strojem v tunelu se 2x propadla zem, nečekaně tam vznikly 16 metrů hluboké díry. Stavebníci prý za to nemohli, podle projektu nemohli očekávat, že vedle Vltavy jsou uloženiny nestabilních štěrkopísků.
No a vedle toho se budou stavět pětipatrové bytové domy. Jsou projektované na sedmimetrových pilířích. Jak to asi dopadne? Hlavní budova staré papírny při povodni 2002 nespadla, ta zůstala stát. Je možné, že má v podloží třeba skálu a že stojí na skále? Asi to tak bude. Ale když tu vznikne výstavba bytových domů, dosáhnou až ke skále úplně všechny pilíře, nebo bude některý jen na štěrkopísku? Dům s takovými základy by se začal brzy naklánět.
Když teď máme v Čechách hloupé projektanty, tak snad se aspoň u nás najdou inteligentní stavbyvedoucí, kteří odmítnou přijmout a realizovat špatný návrh.

Z okolí Říčanského potoka na východě Prahy.
Přijďte na louku na Hůrce.
O mateřské péči samiček pavouků.
Pelonosky hluchavkové se letos nejlépe vyrovnaly s výkyvy počasí na začátku jara a v předjaří.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist