Včelaři kontrolují svoje včelstva i v únoru. Je to nutné kvůli sledování zdravotního stavu včel, zejména se v této době zjišťuje přítomnost roztočů Varroa. A občas je překvapením zjištění výskytu dalších návštěvníků včelích úlů.
Nedávno byl takovým zajímavým nálezem lišaj smrtihlav (Acherontia atropos).
Housenky lišaje smrtihlava se živí mnoha druhy rostlin, v českých podmínkách jsou jejich hlavní živnou rostlinou brambory. Nyní to vypadá, že zemědělci používají při pěstování brambor méně insekticidů a že se u nás začíná smrtihlavům dařit.
Teplo včelího úlu a vůně medu lákají i nezvané návštěvníky.
7.2.2022 od Hanka
A jak to s těmi smrtihlavy u nás je? V Čechách nejsou schopni přezimovat. I když v teple včelího úlu, v sousedství hřejivého včelího chumáče a na plástu se zásobami medu by se jim to možná mohlo podařit, ale to jen u nějakého zalétlého roje, který se ubytoval v dutém stromě. Včelstva v péči lidí jsou na začátku zimních měsíců ošetřovaná fumigací proti zavlečeným roztočům Varroa, no a takové léčení asi nepřidá na zdraví ani přítomnému smrtihlavovi. (Fotografovala jsem mrtvého jedince, který byl nalezený v úlu.)
Normálně je to se smrtihlavy tak, že k nám v květnu a v červnu přilétají z jižní Evropy, někteří i ze severní Afriky. O jednom takovém mi napsal kolega včelař:
"Ahoj, mě vletěl v noci v červnu do medárny, to je ale letadlo. Snažil jsem se ho chytit a pustit, jak jsem ho honil, tak vydával docela strašidelné zvuky."
Tihle smrtihlavové, kteří k nám v jarních měsících přicestovali, pak u nás nakladou vajíčka, housenky se tu vykrmí a zakuklí se. Potom se ale jen několika málo z nich podaří, že se stihnou vylíhnout z kukel ještě během teplého podzimu a ti odletí zpátky na jih. Kdo odletět nestihne, toho u nás zničí mráz. Mrazy u nás smrtihlavové nepřežívají ani jako housenky, ani jako kukly, a pravděpodobně ani jako dospělci.
Teplo, sucho a přítomnost výživného včelího medu v úlu, to na začátku zimy přitahuje celou řadu živočichů. Ti využívají okolnosti, že za chladna jsou včely stažené do chumáče a neobsedají celý prostor úlu. Častými návštěvníky v úlech jsou různé myši a myšice a rejsci. Včely mají na obranu před nimi účinná žihadla. Pro včelstvo je výhodnější, když nezvaný host dokáže ještě z úlu utéct a v důsledku žihadlového jedu uhyne až venku. Pokud ale třeba myš začne zmatkovat a možnost úniku neobjeví včas, nastává včelám těžká práce s úklidem jejích pozůstatků. Vynést ven celou myš, to včelí dělnice nedokážou. Ale jsou schopné svými kusadly hodně rozkousat a vynosit ven po částech. Na čistotu v úlu včely dbají. A co je pevné a kusadla na odstranění nestačí, to včely začnou obalovat propolisem.
Kterému hlodavci asi patřila tahle lebka?
Na otázku po druhu hlodavce už mi přišla odpověď od odborníka:
"Myš to není, protože na horních řezácích chybí charakteristický zářez. Zbývají tedy jen myšice. Ze čtyř druhů myšic, které u nás žijí přicházejí vzhledem ke svému rozšíření v úvahu jen dva: myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a myšice lesní (Apodemus flavicollis)."
Na vedlejším rámku zůstaly i zbytky její páteře a kostřička nohy.
A pod úlem vykousané oříšky s otisky drobných zoubků na hranách.
Nejnovější aktuality
