Ropuchy se letos s rozmnožováním trochu opozdily.

14.4.2022 od Hanka

Pražský magistrát postupně nechává vybudovávat tůně kolem pražských potoků. Pro přírodu je to velké obohacení. Ve větších vodních nádržích totiž obvykle žije mnoho ryb, a těm slouží žabí vajíčka jako potrava. Tedy nejenom rybám, kachny a další ptáci se také rádi přiživí. Naopak v malých tůních se dokáže úspěšně vyvíjet mnoho živočichů.
Před pár dny začaly k tůním a rybníčkům přicházet ropuchy. Ony mají uložené v paměti, ve kterém místě se vyvíjely jako půlci a kde se poprvé podívaly na souš jako malé žabičky. Na taková svoje místa se vracejí i ze vzdálenosti několika kilometrů, aby se tu setkali samečkové se samičkami a pak došlo k nakladení vajíček. Vlastnímu rozmnožování předchází synchronizovaný společný přesun k vodě.

V době rozmnožování jsou ropuchy aktivní i během dne. Jinak bývají aktivní až za soumraku nebo v noci, proto o jejich přítomnosti obvykle ani nevíme.
Hlava ropuchy.
/Ropucha, zobrazená hlava v detailu.

Samečků bývá obvykle víc než samiček.
/Ropuchy v rozmnožovací tůni.
Mnozí samečkové čekají na příchod samiček ve vodě.
/Ropuchy ve vodě.
Mnoho samečků ale vyhlíží samičku už po cestě, odkud její příchod očekávají. A jakmile se samička objeví, hned jí sameček skočí na záda.
/Ropuchy, dvojice po cestě k rybníčku.
Je to těžký úděl samiček, že posledních několik desítek metrů po cestě k vodě musí nést na zádech i samečka.
/Ropuchy, sameček se veze na zádech samičky.
Nejvíc jich bývá v takových tůních, které bagr vyhrabal už před více roky. Naopak v těch nedávno nově založených tůňkách jsem zatím žáby neviděla.

V nedávno vyhrabaných tůních se na hladině pohybují hlavně bruslařky rodu Geris .
/Bruslařka rodu Gerris.

Tůně podél potoků vypadají zdánlivě stejné, ale liší se velikostí a hloubkou a také polohou, některá je na slunci, jiná ve stínu. Je zajímavé pozorovat, že každý druh si vyhledává tu svojí ideální tůň, tam se sejde mnoho jedinců určitého druhu, a naopak třeba v sousední tůni se vyskytuje něco zcela odlišného.

Jiné tůně si zase vyhlédly k rozmnožování šídlatky hnědé (Sympecma fusca). Je to mezi vážkami docela drobný druh (je dlouhá jen 34 až 39 mm) a je barevně nenápadná.
/Šídlatky hnědé uprostřed tůně.
Šídlatky hnědé jsou zvláštní tím, že přezimují ve stadiu dospělců někde v křovinách. Při prvních jarních slunečných dnech se tyto šídlatky vrací k vodě. Vajíčka kladou do rostlinných pletiv. Vývoj jejich larev je velmi rychlý, nová generace se líhne už během léta.
/Šídlatky hnědé kladou vajíčka.

Pastva ovcí a koz může udržovat pásy travnatých ploch uvnitř zalesněné krajiny. To by zpomalovalo šíření případných lesních požárů.
Včely medonosné v létě vychovávají mladou generaci včel, která bude žít až do jara.
Z okolí Říčanského potoka na východě Prahy.
Přijďte na louku na Hůrce.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist