Jak je důležité rozumět běhu času, dělat vše ve správný čas.

21.5.2016 od Hanka

Většina lidí pracuje v továrně nebo v kanceláři nebo někde, kde nezáleží na tom, co kdo dělá ráno nebo večer, vůbec jsme zvyklí dělat v práci totéž ať je leden nebo červenec. V přírodě (v zemědělství) je to jinak. Tam se člověk musí naučit vnímat čas.

Na horní fotografii jsou včely medonosné, jak opravují kousek plástu, který jsem jim poškodila při rozebírání včelstva.

Včely vnímají průběh času velmi přesně, nedá se jim domluvit, aby dělaly v květnu totéž co v září. V květnu hlas přírody včelám poroučí: Chceme se rozmnožovat, chceme vychovat mladé matky, vytvořit několik rojů a založit v dutých stromech další včelstva! Nechceme sbírat med pro lidi!

A tady je ten problém. Včelař nechce, aby se mu včely vyrojily a přestěhovaly se někam, kde je nenajde. (Včelí roj s mladou matkou dokáže odletět 20 km daleko.) Včelař musí včelám domlouvat - nerozmnožujte se, myslete pořád jen na práci, na sběr nektaru z květů, ať je hodně medu pro lidi!

Jak to nakonec dopadne? Různě, někdy to skončí po našem, někdy po včelím rozumu.
Ale pokud je včelař šikovný a sleduje průběh počasí, tak obvykle správně odhadne, co kdy se včelstvy dělat, aby jeho včely neměly myšlenky na rojení.
/Matečníky na plástu.
Na fotografii jsou vidět 2 matečníky - velké svisle postavené buňky, ze kterých se zakrátko vylíhnou mladé matky.
Larvy, ze kterých budou včelí dělnice, se vyvíjejí ve vodorovných buňkách (přesněji řečeno v buňkách směřujících mírně nahoru). Prostě larvička, ze které bude dělnice, se vyvíjí hlavou mírně šikmo nahoru, larvička, ze které bude matka, se vyvíjí hlavou dolů.
A pokud včelař uvidí na plástech tzv. zavíčkované matečníky, znamená to, že jeho včely už mohou (nemusí) mít první rojení za sebou - stará matka je schopná odletět s rojem hned po zavíčkování prvního matečníku.

Právě tak při údržbě ploch přírodních památek je potřeba sledovat, jak se co vyvíjí v čase. V lokalitě PP Baba vždycky na přelomu května a června kvetou modřence tenkokvěté. Tady na obrázku z minulých roků kvete modřenec schovaný v neposečené trávě.
/Modřenec v plném květu.
Těch modřenců tu bylo vždycky hodně.
/V trávě je vidět mnoho květů modřenců.
Letos sem vyrazili sekáči už brzy. Tam, kde začali sekat, tedy kde začali sekat včas, to dopadlo dobře.
/Květ modřence s usečenými listy.
Modřenec na obrázku má sice posečené listy, ale to mu nikterak nevadí, protože listy mu v období před květem stejně začínají zasychat. A květní stvol sečení nepoškodilo, proběhlo totiž dřív, než začal vyrážet ze země.
Nyní mají modřence pouze poupata, v plném květu budou za jeden nebo dva týdny.
/Modřenec s listy.
Tady je na obrázku modřenec v neposečené části. Je vidět, jak mu listy zasychají (horké léto se chystá přežít bez listů).
Problém je, že sekáči nestihli včas posekat celou plochu, co měli v plánu. A tak na další veliké ploše už asi posekali i květní výhony modřenců. Modřence jsou vytrvalé rostliny, jejich cibulím to neuškodí, když letos nevykvetou, možná je to dokonce posílí. Ale zdá se, že letos prostě mnohé modřence nevykvetou.

Na závěr jedna dobrá zpráva: Když jsem v PP Baba fotografovala modřence, zahlédla jsem i samečka ještěrky zelené. Vkládám čerstvou fotografii. Odborníci fotografové k tomu jistě řeknou, že je fotka špatně zaostřená, že není dobře vidět hlava ještěráka, atd. Je to tím, že pan ještěrák byl rychlý, lépe se vyfotografovat nenechal. A jako důkazní dokument, že tu ještěrky zelené pořád máme, stačí i špatná fotka.
/Samec ještěrky zelené.

Podzimní květy v zahradách jsou pro hmyz potřebné.
Po vydatných deštích se zase ukázalo sluníčko.
Louka na Hůrce - hrabání sena 19.-22. 9. 2024
V letošním roce mají včelaři už od června problém se ztuhlým medovicovým medem.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist