Pastva ovcí a koz může udržovat pásy travnatých ploch uvnitř zalesněné krajiny. To by zpomalovalo šíření případných lesních požárů.

28.7.2022 od Hanka

Zamyšlení nad velkým lesním požárem u Hřenska:
Před sedmdesáti roky jsem byla malé dítě a v létě mne táta vozil v dětské sedačce na rámu svého jízdního kola na dlouhé výlety do lesů. Vzpomínám si, že tenkrát bývaly kolem lesních cest široké travnaté pruhy. Táta mi říkal, že je to tak nařízené, že kvůli nebezpečí požárů musí být velké lesy rozdělené loukami. Právě tak bývaly široké travnaté plochy kolem železničních tratí.

V dřívější době nebýval problém se sečením lučních porostů. Tehdy většinu zemědělských prací zvládali lidé s pomocí koní, a pro koně je potřeba mít zásoby sena před začátkem zimy. A nejenom pro koně, dřív měli lidé v chudších domácnostech alespoň kozu, ve většině statků byly živené senem také krávy.

Dnes je všechno jinak. Na zemědělské práce jsou traktory, na dopravu auta. Koní je málo a pro krávy se pěstuje na polích kukuřice. O seno není zájem. A tak se stalo, že mnohé původní louky a pastviny byly uměle zalesněné nebo bez údržby zarostly samy.

Dnes je na venkově málo lidí, kteří ještě chovají několik ovcí nebo mají kozu. Tito lidé sečou travnaté plochy a suší seno a udržují krajinu ve svém okolí ve zdravém stavu. Takových pracovitých lidí je potřeba si velmi vážit.

Ale nastal problém. Ochránci přírody se radují, že se do české přírody vrátili vlci.
Vlci jsou krásní, ale:
/Vlk  -  foto Karel Netsch.
Jenže chov ovcí a vlci v okolní krajině, to spolu nejde dohromady.

Že mají být pastviny oplocené a zapojený elektrický ohradník? Vlk je inteligent a zdatný sportovec, toho žádný plot neodradí. Vždycky si najde místo, kde se dokáže pod plotem podhrabat a nebo naopak zjistí, odkud se mu povede plot přeskočit.

Chovatelé zvířat prý mohou získat finanční náhradu za škody, způsobené vlkem. To sice mohou, ale mají ještě další možnost: Mohou svůj chov ovcí nebo koz úplně ukončit. A to by byla veliká škoda, potom už by údržbu v krajině a průchodnost terénem nedokázal zajišťovat vůbec nikdo.

Co je lepší, rozsáhlý zarostlý a neprostupný les s vlky, kde budou občas vznikat nezvládnutelné lesní požáry, nebo příjemná mozaikovitá krajina s loukami a menšími lesními celky?

Milovníci vlků říkají, že na Slovensku je na horách víc ovcí a víc vlků než v Čechách, a tam že se vzájemné soužití daří úspěšně. Jenže na Slovensku je aspoň někde a někdy lov vlků povolený. To způsobuje, že tamní vlci mají před lidmi respekt a ovcím a lidem se vyhýbají. A pokud se některý vlk nechová slušně, tak si myslím, že slovenští bačové nejsou moc úzkostliví při řešení otázky, kdy je ulovení vlka povolené a kdy nikoliv. Naopak čeští vlci se naučili být mimořádně drzí a chodí i dovnitř do vesnic.
Také na slovenských horách probíhá chov ovcí jinak. Tam bývá ve stádě několik stovek ovcí a kolem nich se trvale pohybuje třeba pět velkých pasteveckých psů a lidé stádo hlídají ve dne i v noci. To v Čechách skoro nemáme. Na českém venkově mají lidé na zahrádách obvykle jen čtyři nebo pět ovcí, které se tam pasou úplně samy, protože lidi dojíždějí do zaměstnání někam jinam do města. Na českém venkově je ekonomicky neúnosné, aby lidé stavěli nějaká opatření proti vlkům. To raději svoje chovy zruší - a to by byla velká škoda.

(Vlka fotografoval Karel Netsch.)

Hliniště bývalé Urbánkovy cihelny na Jenerálce v prosincovém počasí.
KDYŽ  CÍLEM  JE  CESTA  -  4. část
KDYŽ  CÍLEM  JE  CESTA  -  3. část
KDYŽ  CÍLEM  JE  CESTA  -  2. část

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist