23.5.2016 od Hanka
Rozkvetlá louka, to je v české přírodě čím dál tím větší vzácnost.
Kdysi, to už je hodně dávno, tu byly rybníčky jako nádrže vody pro Kalinův mlýn. Jak plynul čas, vše zarostlo neproniknutelnou bažinatou džunglí. A před několika roky tu proběhla revitalizace. Začátky byly složité, ale teď už to vypadá, že se tu revitalizace daří.
Pohled na louku opačným směrem.

Jsou tu vybudované i tůně s rákosím a orobincem. Žije v nich několik druhů žab, a taky larvy všelijakých vážek.
Největší porosty tu má rostlina kohoutek luční.

Kohoutky luční hmyz miluje. Nejvíc je na něm včel medonosných.

Jinak ale pro fotografa jsou kohoutky luční problém. Kdykoliv včela na květ usedne, pod její váhou se kvítek rychle skloní dolů a rozhoupe se. Perfektní fotka se na kohoutku lučním udělat nenechá. Ale dokument o významu pro přírodu má taky svojí hodnotu.
Létají sem i čmeláčí dělnice a mnoho včel samotářek.

Louka u vody je nenahraditelná. Tady mají rostliny v květech nektar. V Praze jsou chráněná území obvykle kolem skal a nad skalami, jenže tam je teď velké sucho. I když letos několikrát pršelo, zásoba vody v zemi chybí, a rostliny nad skalami zasychají, nemají v květech nektar. Byla jsem v Divoké Šárce. Včely, a to ani samotářské druhy, tam prakticky nejsou. Mám odtud pouze fotografii modráska (těch tam je spousta).

Takže já i hmyzáčci děkujeme za hezky udělanou revitalizaci v této části Šáreckého potoka.

V minulém roce, v září 2015, tuhle louku spásaly krávy (odrostlá teleta). Nyní to vypadá, že spásání hovězím dobytkem louce velmi prospělo.