11.10.2022 od Hanka
Pokračování poutní cesty do Hájku u Prahy.
Po překonání Pražského okruhu po mostě pro pěší se kousek dál ukáže výhled na kapli XI. Ta stojí u podjezdu dálnice D6. Z tohoto vyhlídkového místa není možné se terénem dostat až ke kapli.
Ale je zde jiná zajímavost:
Poznáte, jaká plodina je tu vysetá na poli?
Je to sója luštinatá (Glycine max) .
Kaple XI po fotografickém přiblížení.

Pohled do porostu sóji.

Rostliny sóji se podobají fazolím, na rozdíl od nich má ale sója chlupaté lusky. A taky má nejvíc lusků v dolní části lodyhy.

V horní části lodyhy jsou hlavně listy, tam už je vidět jen málo lusků.

Dřív bylo levnější k nám sóju dovážet, u nás se pěstovala jen málo. Proto jí na našich polích téměř neznáme. Jenže časy se mění.
Pohled na okraj pole.

Jako všechny luštěniny má i sója na kořenech hlízky, ve kterých žijí symbiotické bakterie. Je to velmi výhodné partnerství mezi luštěninami a bakteriemi vázajícími dusík (rod
Rhizobium). Tato symbióza umožňuje rostlinám využít atmosférický dusík, který je pro ně jinak nedostupný. A co víc, v kořenech sóji zůstanou dusíkaté látky v zemi i pro pozvolné využívání jinými plodinami v následujícím roce. Zemědělci mohou díky tomu používat jen málo hnojiv. To je v současnosti důležité. Výroba dusíkatých hnojiv je totiž energeticky velmi náročná, za současného stavu, kdy je plyn drahý a je ho nedostatek, většina firem výrobu dusíkatých hnojiv přerušila. Tady je vidět, že všechno zlé může být i k něčemu dobré. Zemědělská chemie totiž poškozovala kvalitu zásob spodní vody. Pěstování sóji a dalších luštěnin nám výrazně zlepší životní prostředí.
Po rozlomení lusku jsou uvnitř vidět semena.

Výhled na Hostivice přes pole se sójou. Sóju přerůstá i dost plevelů. Životnímu prostředí ale pomáhá i to, že při pěstování sóji se většinou nepoužívají herbicidy.
Dál vede cesta mezi stromy, střídá se na ní stín a zase slunce. V pozadí je vidět i nejmenší poutníček, jak pochoduje s tatínkem vedle kočárku.

A jiní zvládají poutní cestu do Hájku na koňském hřbetě.