Včera poprvé vyletěly na květy jarní druhy včel samotářek.

18.3.2023 od Hanka

Sameček zednice rohaté odpočívá na děrovaných betonových tvarovkách moderního plotu, kde očekává líhnutí samiček.

V tomto plotě jsou původní otvory příliš veliké na to, aby se z nich mohly líhnout samotářské včely zednice. Ale spoluprací více druhů hmyzu tu vznikly jakési zajímavé špunty, které už řadu roků využívá větší počet hmyzích druhů.


Vysoko v koruně jívy, kam s fotoaparátem nedosáhnu, jsem viděla létat také několik jedinců našich největších včel drvodělek a pelonosky hluchavkové. (Mohutná černá včela na spodní jívové kočičce je drvodělka, na horní kočičce saje nektar pelonoska.)

U nás Praze je nyní hojně rozšířený druh drvodělka fialová (Xylocopa violacea). U drvodělek přezimují dospělé samičky i samečkové, spáří se až během jara.
Protože včera se mi jejich fotka nezdařila, vkládám můj obrázek drvodělky na jívě z předchozích roků. Je tam vidět, že drvodělky fialové mají při určitém úhlu dopadu světla modrofialová křídla.


Dnes se na jívě ukázali také čmeláci. Tedy přesněji oplozené samičky čmeláčice, samečkové našich čmeláků nejsou schopni přezimovat. Viděla jsem druhy čmelák hájový, čmelák luční a čmelák rokytový.

Čmelák luční (Bombus pratorum) je drobný druh. Je ale ze všech pražských čmeláků nejotužilejší. I za chladného rána vylétává jako první ze všech čmeláků.

Drvodělka za letu a samička druhu čmelák rokytový (Bombus hypnorum), která má rezavou hruď a bílý konec zadečku. (Vrba jíva se dřív jmenovala rokyta. Čmelák rokytový je druh, kterému se samičky po přezimování probouzejí v době květu vrby jívy - rokyty.)


Na lokalitách s kvetoucí hluchavkou nachovou začali také létat samečkové druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes). Ti jsou výrazně teritoriální, hlídají si svoje území před jinými samečky i před jinými hmyzími vetřelci. Neustále jsou v pohybu, pořád kontrolují svoje území rychlým letem. U nich se mi včera také nezdařila fotografie, i když jsem se je snažila s fotoaparátem dohonit. Proto i zde vkládám jednu z mých fotek z předchozích roků. Pelonosky vzhledově vypadají jako menší čmeláci. Jsou to jejich velmi blízké příbuzné. Liší se od nich tím, že ve svých hnízdečkách nevychovávají dělnice.
Ze všech našich druhů včel jsou pelonosky hluchavkové nejotužilejší, létají i za chladného počasí.


Odpoledne byly hojně k vidění i dělnice včel medonosných. Zde je jedna zachycená v letu před květy slivoně.

V trávníku se vyhřívala na slunci také babočka jilmová (Nymphalis polychloros).

A dodatečná zprávička: 20. 3. 2023 se ukázala i samička zednice rohaté. Ta má hlavu a hruď černou jako uhel. A pod tmavými chloupky vpředu na hlavě je vidět i silueta kutikulárních růžků.


Přitom ještě před dvěma dny u nás padal sníh.
Jívové kočičky pod sněhem a zmrzlá ledová kapka na konci větvičky.

Zasněžená poupata meruňky.

Meruňky nepocházejí z Evropy a nejsou zvyklé na zdejší výkyvy jarního počasí. Teplá zima způsobila, že letos rozkvetou už v březnu, ale pokud ještě přijde mráz, tak ten mladé plody zničí. A v březnu je potřeba počítat s tím, že u nás bývá mráz zcela pravidelně.