Louka v přírodní památce Nad mlýnem v Praze 6.

2.5.2023 od Hanka

Přírodní památka Nad mlýnem je na jižním svahu nad Šáreckým potokem. Zdejší louka byla po mnoho staletí až doposud udržovaná kosením nebo spásáním zvířaty. Proto se zde na větší části plochy udržely původní stepní druhy rostlin a původní druhy hmyzu. V okrajových částech rostou také duby, jasany, javor babyka, občas mahalebka. Další část postupně zarostla hustým trnkovým křovím. V současnosti se lidé snaží plochy trnek omezovat, každý rok se tu vykácí alespoň kousek trnkových porostů. To proto, aby se rozšířily plochy s výskytem stepních bylin. Ale také proto, aby se zde snížily možnosti úkrytů divokých prasat. Divočáci jsou v Praze 6 přemnožení stejně jako jinde v ČR, i když se je myslivci snaží omezovat. V hustých trnkových porostech se divočákům dobře bydlí a lidi se tam na ně nemohou dostat.

V těchto dnech je hlavní kvetoucí bylinou tady na louce pryšec chvojka. Na skalnatých částech také začíná kvést trýzel škardolistý.

Rozkvetlý pryšec chvojka.
/Pryšec chvojka, kvetoucí rostlina.
Louka s rozkvetlými pryšci. Po odkvětu trnek jsou na této lokalitě pryšce jedinými kvetoucími rostlinami. Takové druhy hmyzu, které mají krátký sosák, nyní tu mají k dispozici pouze květy pryšce chvojky. Trýzel škardolistý, který nyní také začíná kvést, má nektar uložený hluboko ve květech a na něj tam dosáhnou jen "dlouhososáčníci".
/Louka s rozkvetlými pryšci.
Nejčastějšími hosty na květech pryšců jsou mravenci.
/Pryšec s mravencem.
S fotoaparátem jsem zde zastihla na květech pryšce i drobnou samotářskou včelku pískorypku. V letošním roce jsou pískorypky vzácné. Teplý únor a studený duben - to je počasí, které jim velmi uškodilo. Kvůli teplé zimě mnohé časně jarní druhy pískorypek vyběhly ze svých zemních komůrek příliš brzy, potom se ochladilo a během studených dnů neměly možnost získat potravu. Dlouhé hladovění jim uškodilo. Pískorypky jsou totiž závislé na teplotě okolí, nedokážou si zahřívat letové svaly vlastní aktivitou jako třeba čmeláci nebo pelonosky.
/Kvetoucí pryšec a pískorypka.
/Pryšec a pískorypka s nasbíraným pylem.
Naopak nomády, které se vyvíjí v zemních komůrkách pískorypek jako jejich hnízdní paraziti, jsou vůči chladnu velmi otužilé. A letos jich létá v přírodě opravdu hodně.
Nomáda se živí v květu ptačince velkokvětého, který roste v sousedním lesním podrostu.
/Nomáda na ptačinci.

Na květech pryšce se ukázala i drobná hrabalka. Dospělci hrabalek se živí na květech. Pro svoje larvičky ale opatřují jako potravu ulovené a ochromené pavouky.
/Pryšec s drobnou hrabalkou.
/Pryšec a drobná hrabalka.
Na květech pryšce se ukázal i zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata).
/Zlatohlávek zlatý na pryšci.
Brouci zlatohlávci huňatí jsou v posledních letech velmi hojní. Ti vyžírají celé květy. V současnosti jsou prakticky všude a na všem. Tady jim chutnal rozrazil ožankový.
/Zlatohlávek huňatý na rozrazilu.
Zlatohlávek huňatý v detailu na pryskyřníku.
/Zlatohlávek huňatý na květu pryskyřníku.

Kolem skal nyní začíná kvést trýzel škardolistý.
/Trýzel škardolistý na skále.
/Trýzel škardolistý, porost.
Trýzel škardolistý má květní nektar uložený hluboko uvnitř květního kalicha. Dosáhnou na něj pouze takové druhy hmyzu, které mají dlouhý sosák.

Dlouhososka (Bombylius sp.) patří do skupiny dvoukřídlí.
/Dlouhososka během stojatého letu.
/Dlouhososka saje nektar z květu trýzele.

Drobná ploskočelka sbírá v květech trýzelu pouze pyl, na sladký nektar nedosáhne, ten si musí opatřit ve květech jiných druhů rostlin.
/Drobná ploskočelka.

Dlouhý sosák mají také motýli.
Bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), sameček na trýzelu.
/Bělásek řeřichový na trýzelu.
Bělásek řeřichový saje nektar z kvítku trýzelu.
/Bělásek řeřichový saje nektar z květu trýzele.
Housenky běláska řeřichového se vyvíjejí na různých brukvovitých rostlinách. Možná je jejich živnou rostlinou i trýzel škardolistý. Přezimují ve stadiu kukly. A když všechno dobře dopadne, tak se zjara vylíhne z kukly mladý motýl. Jenže život není jenom jednoduchý, někdy se z motýlí kukly vylíhne lumek.
Lumek dráždivý (Pimpla rufipes).
/Lumek dráždivý, foto shora.
/Lumek dráždivý, foto z boku.

U cesty kvetou mochny. A na nich byly drobné pískorypky mochnové (Andrena potentillae).
/Mochna písečná s pískorypkou.
/Pískorypka mochnová s nasbíraným pylem.
/Pískorypka mochnová má částečně červený zadeček.
/Pískorypka mochnová saje nektar.

Také začaly kvést jahodníky.
/Kvetou jahody.
Mezi nimi jsem uviděla už také otakárka. Tady u země se zahříval na sluníčku.
Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius).
/Otakárek ovocný mezi jahodami.
A vedle na květu pryskyřníku hliznatého byl motýlek soumračník jahodníkový.
/Motýlek soumračník jahodníkový.

Dělnice včel medonosných na suchou louku prakticky nelétají. Nezajímá je ani pryšec, ani trýzel škardolistý. Včely teď pracují na květech pampelišek. Těm se ale daří na úrodnějších a trochu vlhčích místech. V přírodní památce Nad mlýnem jsou pampelišky pouze v nejspodnější části u silnice.
/Včely na pampeliškách.
Právě tak čmeláci nyní na suché louky nelétají. Čmelákům teď kvetou hluchavky a těm oni dávají přednost. Hluchavkám se také víc daří na úrodnějších a vlhčích lokalitách.
Čmelák rolní (Bombus pascuorum) na pitulníku. (Pitulník se dřív jmenoval hluchavka žlutá.)
/Čmelák rolní na pitulníku.
/Čmelák rolní se živí s hlavou uvnitř květu pitulníku.

Teplé počasí v době květu vrby jívy letos umožnilo včelám nasbírat dostatek pylu a čerstvého nektaru.
Na svahu Petřína rozkvétají mandloně.
Zimolez Purpusův je nejlepší keř pro výsadbu mezi včelí úly.
V pražské Stromovce kvete kalina vonná.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist