Kvetoucí mahalebky kolem sebe šíří hořkomandlovou vůni.

6.5.2023 od Hanka

Mahalebky jsou původní v jižní Evropě. Velmi dobře snáší sucho. Proto je u nás začali lidé pěstovat jako podnož pro roubování třešní nebo i kvůli dřevu. V současnosti se ale šíří prakticky na všech plochách pražských přírodních rezervací a přírodních památek. Na květy mahalebky létá mnoho dělnic včel medonosných i včel samotářek.
A jak si včely poradí s jedovatým amygdalinem, který produkují v jádrech plodů a také v nektaru a pylu nejen mandloně, ale i další příbuzné dřeviny? Této otázce se nyní věnuje vědecký výzkum zejména v Americe. Já jsem se o tom dočetla v časopisu Moderní včelař 05/2023. Nové poznatky jsou velmi důležité kvůli tomu, aby lidé pochopili souvislosti přírodních dění, proto chci o této záležitosti stručně něco napsat i na těchto webových stránkách.

Na horní fotografii je na květu mahalebky samotářská včela zednice rohatá.

Květy mahalebky vyrůstají v chocholičnatých hroznech.
/Květy mahalebky.
Vědci zjistili, že samotný amygdalin vlastně jedovatý není. Ale v trávicím traktu se amygdalin rozkládá působením střevní mikroflóry a nakonec se z něj uvolní vysoce jedovatý kyanovodík.
Včely mohou konzumovat amygdalin v poměrně velkém množství bez újmy na zdraví. Záleží totiž na tom, jestli se molekula amygdalinu v těle včel rozkládá a jak daleko rozklad pokročí.

Evolučně jsou včely vybavené k tomu, aby se zátěže toxických látek rostlinného původu uměly zdárně vypořádávat. K tomu vydatně přispívá jejich správná zdravá střevní mikroflóra.
V současnosti ale dochází ke znečišťování životního prostředí chemickými látkami, které skladbu včelí mikroflóry narušují. Zdaleka nejde jen o antibiotika. Mnohem závažnější jsou dopady agrochemikálií, protože ty významně zasahují do metabolismu bakterií. Například herbicid glyfosát narušuje rovnováhu ve skladbě včelí mikroflóry, některé skupiny bakterií potlačuje a jiné naopak na jejich úkor zvyšuje.
Látky které se přirozeně vyskytují v potravě včel a v minulosti nepředstavovaly problém, teď mohou při narušení střevního mikrobiomu vyvolávat komplikace, s jakými se dřív včely nesetkávaly.

V Americe se pěstují mandloně na tisícovkách hektarů a na opylování jejich květů se přivážejí stovky včelstev. Jenže včely v mandloňových sadech v posledních letech hromadně umírají. Příčin je samozřejmě několik. Ale za hlavní se teď považuje okolnost, že pěstitelé mandloní vydatně používají herbicid glyfosát na likvidaci veškerého podrostu pod mandloňovými stromy. A to včelám škodí hned dvojím způsobem. Za prvé škodí samotný glyfosát. A za druhé, a to ještě zásadněji, škodí zničení všech ostatních bylin v podrostu. Že tam včely v dosahu jejich doletu nenacházejí žádnou jinou kvetoucí bylinu než mandloně.

Nektar a pyl na mahalebce sbírá pískorypka popelavá.
/Pískorypka popelavá na mahalebce.
O moje fotografované včely samotářky na mahalebce kvůli amygdalinu strach mít nemusím. Fotografovala jsem je na skále, kde kvetlo i mnoho dalších druhů bylin. A včely tu sbíraly pestrou směs mnoha různých pylů a květních nektarů.
Kvetl tam devaterník šedý.
/Devaterník šedý na skále.
Pískorypka popelavá sbírá nektar a pyl na devaterníku.
/Pískorypka popelavá na devaterníku.
/Pískorypka popelavá s nasbíraným pylem.
Včely medonosky pracovaly na květech tařice horské.
/Tařinka se včelou.
Na trýzelu škardolistém se nechala fotografovat samička běláska řeřichového.
/Bělásek řeřichový, samička na trýzelu.
Koniklece už byly většinou odkvetlé, ale jednotlivé kvetoucí rostliny se ještě našly. Hmyz létá na květy koniklece s radostí, mnozí v jeho zvonečku i rádi přenocují nebo se ukrývají při špatném počasí. Včely samotářky se tam schovávají před deštěm i před objektivem fotoaparátu, tam se nedají fotografovat.
/Koniklec.

Celá skála byla žlutá od pestré směsi různých rostlin.
/Skála s tařinkou a devaterníkem.
A na které skále jsem fotografovala? To neuveřejním, lokality s výskytem vzácných druhů je potřeba zatajovat.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist