Evropská unie představila 24. 1. 2023 revidovaný akční rámec své iniciativy zaměřené na ochranu opylovatelů. Je součástí strategie v oblasti biodiverzity do roku 2030 s ambicí zastavit úbytek počtu druhů a množství opylovatelů. (Za významné opylovatele se podle této iniciativy považují nejen včely medonosné a včely samotářky, ale i ostatní blanokřídlý hmyz, dále pestřenky, motýli a můry.)
Jedná se zde především o zlepšení znalostí o úbytku opylovatelů, jeho příčinách a důsledcích a řešení příčin jejich úbytku. Důležitá je obnova biotopů opylovatelů a zmírnění dopadu klimatických změn a jiných příčin úbytku opylovatelů.
Iniciativa EU k ochraně opylovatelů
25.8.2023 od Hanka
Naše Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje změnu zákona o ochraně přírody.
Petr Hladík k tomu vysvětluje:
„V posledních desetiletích čelíme prudkému úbytku biodiverzity, ta je přitom zásadní pro kvalitu našeho života. Na přírodě jsme plně závislí. Pokud bychom zůstali nečinní a úbytek biodiverzity by pokračoval, nevyhnutelné zhroucení ekosystémů by pro nás mělo katastrofální následky. Každý můžeme již dnes pozorovat úbytek hmyzu včetně opylovačů, nechráníme dostatečně biotopy ohrožených druhů. Je proto nutné revidovat samotné základy systému druhové ochrany.“
Ochrana všech zvláště chráněných druhů bude nově založena na ochraně jejich biotopu.
Ministerstvo dále do novely doplňuje důležité principy obecné ochrany druhů v naší krajině zejména o ochranu volně žijících opylovačů a také o řešení dopadů světelného znečištění na rostliny, živočichy a ekosystémy, jichž jsou součástí.
A to je velmi dobrá zpráva. Zatím mají lidé málo znalostí o tom, jak je potřeba pečovat o entomologické lokality, běžně dochází k mnoha chybám a omylům.
Zkusím vysvětlit problém na jedné takové chybě, která se stala v minulém týdnu u nás na severu Prahy.
Máme tady zvláště chráněné území soustavy Natura 2000, které se jmenuje Kaňon Vltavy u Sedlce. Patří sem přírodní rezervace Podhoří, přírodní památky Baba, Podbabské skály, Bohnické údolí, Sedlecké skály a Zámky. Ve všech těchto chráněných územích se jedná o skály a suché stepní svahy. Zhruba uprostřed těchto chráněných území je louka v oblouku Vltavy, na zdejší louku se ale žádný typ ochrany nevztahuje.
Od poloviny srpna Česko opět zažívá tropické horko. Ulice jsou rozpálené i na 50 stupňů Celsia, v noci neklesne teplota pod dvacet. Na skalách není situace o nic lepší. I v takových podmínkách se mi povedlo najít na skále jednotlivé kvetoucí byliny. Tady kvete některý z odolných druhů jestřábníků.
Po většině zdejších bylin tu zůstaly jen suché lodyhy. Tady byla chrpa latnatá.
Na zdejších stepních lokalitách žije mnoho vzácných druhů hmyzu. Jenže těch několik málo kvetoucích rostlin mezi skalami jim nemůže za horkých dnů dodat dostatek květního nektaru. Aby mohl hmyz přežít tak teplé počasí, potřebuje přelétávat na květy na březích Vltavy. V prvním srpnovém týdnu jsem tady na louce u Vltavy u Sedlce fotografovala hmyz na celé řadě bylin. Některé už odkvétaly, ale třeba kakosty nebo pilát lékařský tu stále měly i hodně poupat. Těch kvetoucích kakostů lučních tu byly tisíce rostlin.
Kakost luční navštěvuje mnoho hmyzu. Jenže po dosednutí včely nebo čmeláka se květ pod jejich váhou sklání dolů. To vytváří obtížnou situaci pro fotografování, proto mám málo obrázků blanokřídlých na květech kakostů.
Pilát lékařský je vynikající včelařsky významná rostlina, protože jednotlivé kvítky na lodyhách rozkvétají postupně, takže rostliny mají nektar a pyl pro hmyz dlouhou dobu, a to souvisle několik měsíců.
A co se stalo pár dnů potom, na začátku období veder? Na zdejší louku přijely sekačky a pokosily tu na 100% úplně všechno. Nevynechaly ani kvíteček. Vidíte hnědé skvrny na louce na protějším vltavském břehu? Ty hnědé skrny jsou na místech nedávných kvetoucích porostů, které jsou ale nyní vysečené až na hlínu.
Takhle vypadají vysečené plochy z blízka.
Tak to je péče podniku Povodí Vltavy o přírodní louku v termínu maximálních letošních veder. Doklad o tom, jak zdejší úředníci mají pochopení pro souvislosti přírodních dějů. (Přesekat byliny v místě kořenových krčků znamená, že rostliny už tu nevykvetou. Správně se má porost kosit tak, aby alespoň jedna třetina výšky rostlin zůstala.)
Naštěstí na břehu pod skalami proběhlo sečení jen mozaikově.
Na větší části zde byliny kvetou.
Motýl ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas).
Kuželitka na květech starčku.
Květy kyprejů mají hodně nektaru a vyhledává je mnoho druhů hmyzu. Obvykle ale rostou na místech, kam se člověk s fotoaparátem obtížně dostává.
Kyprej se čmelákem.
Podrobné informace o Iniciativě EU jsou vytištěné v časopisu Moderní včelař 08/2023.
Na závěr je užitečné zamyslet se nad používáním slov opylovač a opylovatel. V literatuře je častější slovo opylovač i pro hmyz, který opyluje. Jenže se ten výraz plete s používáním tohoto významu pro odrůdy rostlin. Třeba při vysazování jabloňového sadu je potřeba mezi odrůdy jabloní, které nejsou samosprašné, vysazovat jiné vhodné odrůdy jako opylovače. Podobně při výsevu některých starších odrůd řepky olejky bylo potřeba je vysévat s příměsí semen jiné odrůdy řepky jako opylovače.
Aby se tyto dva odlišné významy slova opylovač navzájem nepletly, je podle mého názoru správnější začít používat pro hmyz, který dělá opylovací práci, výraz opylovatel . Podobně jako v češtině používáme třeba slovo doručovatel pro člověka, co nám přinesl balík, a skladatel pro toho, co vymýšlí hudbu. Nebo nakladatel a nakladatelství je pojmenování firmy, co nechává tisknout knihy, ale nakladatel není totéž co nakladač.
U Vltavy v Praze jsou hojná také šidélka. Ta se živí dravě, na rostliny usedají jen jako na vyhlídková místa.
Na fotografiích je pravděpodobně šidélko brvonohé (Platycnemis pennipes). V křídlech má světlou (světlehnědou) plamku.
Sameček.
Samička.
Podobné šidélko páskované (Coenagrion puella) má v křídlech tmavou plamku.
Nejnovější aktuality
