Na neudržovaných plochách s porostem třtiny křovištní se často vyskytují pavouci druhu zápřednice jedovatá.

3.9.2023 od Hanka

Stébla spletená k sobě pavučinou vypadají nenápadně. Uvnitř každého takového zámotku se ale skrývá samička zápřednice jedovaté. Ve druhé polovině srpna si tam hlídá svůj kokon s vajíčky, později na konci srpna a v září také s mladými pavoučky. A jako každá správná matka své potomky bedlivě chrání – případného narušitele dokáže pořádně kousnout.

Při pohledu shora vypadá docela nenápadně. Tělo může mít dlouhé až 15 mm.
/Zápřednice jedovatá, samička si hlídá svůj kokon.
Svůj životní poklad, to znamená nakladená vajíčka v kokonu, neopouští ani při ohrožení.
Samička, kterou jsem fotografovala, měla zpočátku svoje mohutné chelicery blízko u sebe a drápky na konci chelicer měla přimknuté k základním (bazálním) článkům chelicer.
/Zápřednice jedovatá má mohutné chelicery.
Potom se její rozrušení zvětšovalo.
/Zápřednice jedovatá, portrét.
Nakonec hrozila objektivu fotoaparátu rozevřenými chelicerami a drápky na konci chelicer měla připravené k útoku.
/Při velkém rozrušení zápřednice hrozí rozevřenými chelicerami s tmavými drápky.
Tak jsem jí potom zase dopřála klid, aby si mohla svůj zápředek opravit.

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je teplomilný druh. V posledních letech se v Čechách hodně šíří, na některých lokalitách je nyní hojná i v Praze.
Zápřednice jedovatá přednostně vyhledává porosty třtiny křovištní, ale samozřejmě není na třtině závislá. Může si vybudovat zámotek i mezi lodyhami jiných rostlin, např. šťovíků. Právě šťovíky mají pro pavouky výhodu v tom, že jim vyrůstají nové vysoké květní lodyhy i po posečení travnaté plochy.

Na závěr je potřeba dodat, že zápřednice jsou pavouci s noční aktivitou. Přes den zůstávají ukryté v pavučinových zámotcích. Teprve po setmění lezou po rostlinách a s pomocí svých dlouhých, dopředu natažených předních nohou pátrají po kořisti. Lapací sítě si nestaví. Jsou ale dobře vybavené na lezení, a to i na lezení po hladkém povrchu. Na konci chodidel mají mezi párem hřebenitých drápků chomáč kartáčovitě zpeřených přilnavých chlupů. Pokud bychom zápřednici shodili např. na dno vysoké sklenice, tak dokáže snadno vylézt po hladkém skle zase nahoru. To je rozdíl proti pavoukům, kteří si stavějí lapací sítě. Ti po hladkém povrchu vylézt neumí. Pavouci, kteří žijí na sítích, mají k zachycování na vlákně třetí, nepárový článek.

Za týden po prvním fotografování to vypadalo na lokalitě se zápřednicemi zdánlivě stejně.
/Zámotek s pavoučím kokonem uvnitř.
Pavoučí matky uvnitř kokonů sledovaly narušitele s připravenými chelicerami jako injekcemi, které jsou schopné vstříknout narušiteli do těla dávku jedu.
/Zápřednice, pavoučí matka vykukuje z kokonu.
Jejich poklad, to znamená pavoučí vajíčka a malí pavoučci, se skrýval uvnitř kokonů.
/Vajíčka jsou zbarvená podle stadia vývoje.
Zdá se, že okrová až hnědá vajíčka jsou seschlá, pravděpodobně nebyla oplozená, a tak se nevyvinula.
/Mezi pavoučími vajíčky se pohybují už i malí pavoučci.
Skupina malých pavoučků.
/Skupina malých pavoučků zápřednic.
Pavoučci mají vpředu na hlavohrudi tmavá očka ve tvaru smajlíků.
/Pavoučci mají vpředu na hlavohrudi tmavá očka ve tvaru smajlíků.
Čerstvě vylíhlí pavoučci mají vidět zajímavou kresbu i vzadu na hrudi.
/Malí pavoučci mají zajímavou kresbu vzadu na hrudi.
/Pavouček zvětšeně.
V jiném zápředku byli malí pavoučci trochu starší, už měli za sebou i první svlékání. A v jejich okolí se nacházely zbytky svleček.
/Pavouček po svlékání.
Tihle malí pavoučci se už brzy osamostatní. Do začátku zimy ještě trochu povyrostou. Potom si udělají na přezimování svůj vlastní zámotek se zesílenou stěnou, obvykle ve svinutých listech ve staré trávě.

Pozor na invazní starček úzkolistý na plochách přírodních rezervací a přírodních památek.
Z Botanické zahrady v Praze v Tróji.
Podzimní květy v zahradách jsou pro hmyz potřebné.
Po vydatných deštích se zase ukázalo sluníčko.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist