Na neudržovaných plochách s porostem třtiny křovištní se často vyskytují pavouci druhu zápřednice jedovatá.
3.9.2023 od Hanka
Stébla spletená k sobě pavučinou vypadají nenápadně. Uvnitř každého takového zámotku se ale skrývá samička zápřednice jedovaté. Ve druhé polovině srpna si tam hlídá svůj kokon s vajíčky, později na konci srpna a v září také s mladými pavoučky. A jako každá správná matka své potomky bedlivě chrání – případného narušitele dokáže pořádně kousnout.
Při pohledu shora vypadá docela nenápadně. Tělo může mít dlouhé až 15 mm.
Svůj životní poklad, to znamená nakladená vajíčka v kokonu, neopouští ani při ohrožení.
Samička, kterou jsem fotografovala, měla zpočátku svoje mohutné chelicery blízko u sebe a drápky na konci chelicer měla přimknuté k základním (bazálním) článkům chelicer.
Potom se její rozrušení zvětšovalo.
Nakonec hrozila objektivu fotoaparátu rozevřenými chelicerami a drápky na konci chelicer měla připravené k útoku.
Tak jsem jí potom zase dopřála klid, aby si mohla svůj zápředek opravit.
Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je teplomilný druh. V posledních letech se v Čechách hodně šíří, na některých lokalitách je nyní hojná i v Praze.
Zápřednice jedovatá přednostně vyhledává porosty třtiny křovištní, ale samozřejmě není na třtině závislá. Může si vybudovat zámotek i mezi lodyhami jiných rostlin, např. šťovíků. Právě šťovíky mají pro pavouky výhodu v tom, že jim vyrůstají nové vysoké květní lodyhy i po posečení travnaté plochy.
Na závěr je potřeba dodat, že zápřednice jsou pavouci s noční aktivitou. Přes den zůstávají ukryté v pavučinových zámotcích. Teprve po setmění lezou po rostlinách a s pomocí svých dlouhých, dopředu natažených předních nohou pátrají po kořisti. Lapací sítě si nestaví. Jsou ale dobře vybavené na lezení, a to i na lezení po hladkém povrchu. Na konci chodidel mají mezi párem hřebenitých drápků chomáč kartáčovitě zpeřených přilnavých chlupů. Pokud bychom zápřednici shodili např. na dno vysoké sklenice, tak dokáže snadno vylézt po hladkém skle zase nahoru. To je rozdíl proti pavoukům, kteří si stavějí lapací sítě. Ti po hladkém povrchu vylézt neumí. Pavouci, kteří žijí na sítích, mají k zachycování na vlákně třetí, nepárový článek.
Za týden po prvním fotografování to vypadalo na lokalitě se zápřednicemi zdánlivě stejně.
Pavoučí matky uvnitř kokonů sledovaly narušitele s připravenými chelicerami jako injekcemi, které jsou schopné vstříknout narušiteli do těla dávku jedu.
Jejich poklad, to znamená pavoučí vajíčka a malí pavoučci, se skrýval uvnitř kokonů.
Zdá se, že okrová až hnědá vajíčka jsou seschlá, pravděpodobně nebyla oplozená, a tak se nevyvinula.
Skupina malých pavoučků.
Pavoučci mají vpředu na hlavohrudi tmavá očka ve tvaru smajlíků.
Čerstvě vylíhlí pavoučci mají vidět zajímavou kresbu i vzadu na hrudi.
V jiném zápředku byli malí pavoučci trochu starší, už měli za sebou i první svlékání. A v jejich okolí se nacházely zbytky svleček.
Tihle malí pavoučci se už brzy osamostatní. Do začátku zimy ještě trochu povyrostou. Potom si udělají na přezimování svůj vlastní zámotek se zesílenou stěnou, obvykle ve svinutých listech ve staré trávě.
Nejnovější aktuality
