Denně si u něj vyprázdní bříška snad 30 psů. Člověk nedokáže dojít ke kmenu tohoto akátu bez toho, že by nešlápnul do psí hromádky. Přesto nadšenci ekologové tomuhle stromu občas poškozují kůru - akáty prý přírodě škodí, že obohacují půdu dusíkem.
Horní fotografie je z 26. 5. 2016
Přitom je akát významná včelařská dřevina. Nejen pro včely, i pro čmeláky i další hmyz. V květnu se sečou louky a všechny travnaté plochy. To květnové sečení trávy je správné a důležité. Jenže když kvůli sečení nejsou květy v travnatých plochách, trnovník akát je ve druhé polovině května v Praze prakticky jediným zdrojem květního nektaru pro všechen hmyz.
Trnovník akát na konci velkého sídliště
6.6.2016 od Hanka
Pro sladký nektar si chodí do akátových květů i mravenci a brouci. Tesařík (kuloštítník beraní) na fotografii miluje květy miříkovitých rostlin - jenže louka je posečená, jeho oblíbené květy teď nejsou k dispozici, tak je na akátu.
Včelaři prý udělali chybu, když zhruba před 100 roky vysazovali akáty (u nás nepůvodní dřevinu) na neúrodné stráně. Kdyby je vysadili na kvalitní ornou půdu, byl by dneska klid. Kukuřice, která je taky u nás nepůvodní, se nyní pěstuje na nejúrodnějších polích jako zdroj suroviny pro bioplynové stanice. A naše dotované bioplynky jsou velmi hladové. Musí se do nich vozit sklizená kukuřice i z tak dalekých polí, že energetické náklady na dopravu jsou vyšší než množství energie z takto získaného plynu. To ovšem nikoho nezajímá. Hlavně musí přírodovědci všude opakovat jako na modlitebním mlýnku poučky o škodlivosti akátů. Prý pod akáty nic zajímavého neroste. A pod kukuřicí něco zajímavého roste?
Bude potřeba se zamýšlet a přehodnocovat, co je pro přírodu špatně a co dobře. Třeba dogma, že pod akáty nic neroste, není úplná pravda. Kdysi kdosi vysázel akáty na severní stráň nad Šáreckým potokem v Dolní Šárce. My včelaři jsme z toho měli zpočátku užitek, ale nevydrželo to dlouho. Akáty tu samovolně podrůstají javory mléče.
Nejlépe je to vidět v polovině dubna - to ještě akáty nemají listy, ale javory mléče už kvetou. Na obrázku je mladý kvetoucí javor mléč před akátovými kmeny.
V dubnu se tady celá vysázená akátina žlutí javorovými květy.
Při pohledu ze severní cesty je vidět, že akáty tu mizí a usychají ve stínu pod javory.
Na obrázku je vidět, že zdejším akátům zůstává na světle už jen některá osamocená větev (akátu patří hnědá větev na fotografii vlevo od kostela - kostel je až na druhé straně rokle, akátová větev je naopak blízko u severní cesty).
Právě tak dobře tu pod akáty samovolně vyrůstají jasany a někdy i jírovec (kaštan), ten ovšem potřebuje, aby sem někdo přinesl a uložil do země jírovcové plody - kaštany.
Nejnovější aktuality
