Když napadne sníh, musí fotograf vyjít do terénu. Praha je krásná právě tím, že má lesy a přírodu i ve městě.
Na horním obrázku jsou zasněžené včelí úly, umístěné na kraji lesa. Venku mrzne, ale včely uvnitř jsou v pohybu i za chladna. Živí se svými zásobami, které si opatřily během léta, tedy pylem a květním nektarem, který přeměnily na med. A energii, která je uložená v cukrech, teď v zimě včelí dělnice přeměňují na teplo a oxid uhličitý. Samozřejmě přitom potřebují dýchat kyslík. Čím je větší zima, o to větší mají včelstva spotřebu kyslíku. Navzdory venkovnímu mrazu jsou včelí dělnice schopné udržovat svojí matku trvale uvnitř chomáče při teplotě 36°C. Včelí dělnice na okraji jsou ale chladnější, ty fungují jako tepelná izolace a stačí jim 5°C.
V Praze bývá sníh jen vzácně.
30.11.2023 od Hanka
A jak to včely zvládají, když na česno s otvorem pro přístup vzduchu napadá hodně sněhu? Tohle má příroda dobře vymyšlené. Včely si teplým vzduchem ze vnitřku úlu snadno prodýchají potřebný otvor i ve vysoké závěji.
Jedno nebezpečí na včelstva ale v zimě číhá. Kdykoliv jsou stromy obalené ledem a datlové, žluny a strakapoudi se nemohou dostat k chutným larvám hmyzu ve skulinách stromové kůry, tak si tihle ptáci vzpomenou, kde jsou včely, a začnou do úlů vyklovávat z boku díry. (Nejvíc podezřelí pachatelé jsou žluny, jenže pokud už díra do dřeva úlu vznikne, tak se přidávají mnozí další strávníci, často i sýkorky.)
Na další fotografii je žluna zelená, jak si hledá potravu mezi kůrou na kmenu akátu. (Žlunu fotografoval Pavel Charvát.)
Včelí dělnice sice mají v zobácích špatnou chuť, za tepla se o ně jako o potravu pražské druhy ptáků nezajímají, jenže když je v zimě hlad, tak jim jsou včely dobré. A pokud vzácně nastanou opravdu velké mrazy, tak se včely kvůli zahřátí stáhnou do těsného chomáče, větší prostor uvnitř úlu zůstane prázdný. Tedy přesněji, nezůstane prázdný, strakapoudi a žluny a další jim podobní si vyklovanými otvory lezou na noc dovnitř do úlů. Po delších mrazech pak vypadá vnitřek úlu jako vnitřek kurníku. Proto mnozí včelaři dávají kolem úlů drátěné pletivo, aby ptáci ke včelám nemohli.
(Dokud jsem byla mladší a s manželem jsme měli hodně včelstev, tak nám žluny a asi i další datlovití ptáci často vyklovali do úlů hodně děr. A přesto včelstva v těchto poškozených úlech vždycky nejenom dobře přežila, ale ani nebyla slabší než včelstva v nepoškozených úlech. Prostě včely a ptáci spolu žijí v Evropě po mnoho tisíciletí a naučili se spolu existovat. Mnohem horší jsou pro včely parazité a virové nemoci z jiných světadílů, které do Evropy zavlekli lidé teprve nedávno. Proti tomu se evropská plemena včel neumí bránit.)
Ozdobou okraje lesa jsou zasněžené šípky planých růží.
Pěšina v lese.
Včelaři musí umísťovat svoje úly tam, kde budou mít včely v okolí dostatek květů od jara až do podzimu.
Na počátku jara je pro ně důležitá vrba jíva, ta rozkvétá ze všech českých druhů vrb jako první.
Vrba jíva zakládá květní pupeny už během podzimu.
V pražských lesích se hojně vyskytují také zplanělé třešně. Ve květech třešní nacházejí včely hodně pylu a nektaru.
Oranžovočervené podzimní zbarvení listů třešně uprostřed lesa.
Javor babyka má květy velmi drobné, nenápadné, ale včely je vždycky najdou.
Javor klen kvete o pár týdnů později než babyky, má ze všech druhů javorů ve květech nejvíc sladkého nektaru.
Stromy na kraji lesa měly zasněžené i kmeny.
Včelí pastvu tu občas zpestřuje i planá jabloň.
Na rozhraní jara a léta pokvetou včelám lípy. A dál budou včelstva závislá až do podzimu na květech na loukách. Proto je důležité sekat louky mozaikově, aby včelám na loukách pořád něco kvetlo, aby jim nevznikala hladová období.
Odkvetlé chrpy pod sněhem.
Nejnovější aktuality
