12.6.2016 od Hanka
Z Prahy 6 máme prodloužené metro, a v Praze 5 mají nejen stanici metra, ale taky haldu vytěžené zeminy a dalších sutí. Svahy haldy jsou v některých místech velmi strmé, hrozí tu nebezpečí sesuvů hlíny, vstup na haldu je zakázán (dovolen jen souhlasem MČ Praha 5). Čmelákům zákaz nevadí, nikde jsem neviděla tolik jedinců druhu čmelák zemní jako právě tady.
Výhled z haldy:

Většina blanokřídlého hmyzu si buduje svoje hnízdečka v zemi. Zdejší materiál je pro ně ideálním místem.
A to množství květů, které tady roste (a nikdo tu květy neseká, jako v trávnících).

Čičorka pestrá tu je rozrostlá na více místech, někdy i na velké souvislé ploše.
Na několika místech začíná kvést vikev huňatá.

Vikev huňatá a čmelák zemní, to je dvojice, která k sobě nepasuje. Vikev huňatá má dlouhý květ, a čmelák zemní je druh s krátkým sosákem. Kdyby chtěl vikev opylovat, nedosáhl by krátkým sosákem na sladký nektar. Musí si pomáhat jinak. Nakusuje kvítky mezi kališními cípy.

Tmavý sosák v tmavém květu je špatně vidět. Zachytit fotografií čmeláka loupežníka, jak květy neopyluje, ale dělá do květů díry, to je na hranici fotografických možností (existují kvalitní mikroobjektivy, co dokážou hodně zvětšit, ale těmi se nedá dokumentovat rychlý a pohyblivý živočich).

Taky roste a kvete na haldě kozinec cizrnovitý. Ten opylují dělnice druhu čmelák zahradní. Ty mají dlouhý sosák (a na rozdíl od čmeláka zemního mívají na hrudi 2 žluté proužky).

Čmelák zahradní je ale druh barevně variabilní, může mít na sobě málo žluté barvy nebo může být prakticky černý, pouze s bílým koncem zadečku.

Černá barva čmeláka vypadá nehezky, ale tenhle druh vikev huňatou skutečně opyluje. Bude tedy dost semen a příští rok hodně vikví na haldě.
Taky tu kvetou kopretiny.

Našla jsem i zvonek.

Kdo ví, odkud se tady vzal mák setý.

Taky jsem tu fotografovala na hadinci samotářskou včelku z čeledi čalounicovitých.

Prostě halda, ponechaná svému osudu a svému vlastnímu vývoji, to je hmyzí ráj.