Samečkové pelonosek hluchavkových jsou neustále v pohybu.

19.3.2024 od Hanka

Samečkové druhu pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) se objevují v přírodě brzy zjara, vyletují do světa ze svých komůrek o několik týdnů dřív než samičky. Každý sameček si vyhledává v porostech kvetoucích bylin svoje území, kde očekává, že se budou později objevovat samičky, a z té svojí lokality se snaží vyhánět jiné samečky i jakýkoliv jiný hmyz. Se střežením svého teritoria má nekonečnou práci. Další samečkové totiž jeho území nerespektují, o narušitele není nouze. Na plochách s porosty květů nektarodárných bylin probíhá celodenní honička. Na květech se samečkové zastavují jen na pár vteřin, aby si doplnili energii. Po nasátí nektaru zase odletují na svojí okružní hlídku. Létají tak rychle, že je člověk sotva vidí.

Jsou to letečtí akrobati. Jsou také schopni se ve vzduchu zastavit, za letu zůstat na stejném místě.
/Sameček pelonosky hluchavkové nad květy prvosenky.

V přírodě si samičky pelonosek hluchavkových budují svoje hnízdečka pod převisy skal, v kolmých hlinitých stěnách. Samičky si oblíbily pro umístění hnízdeček i lidské stavby, domy jsou podle jejich názoru také skály. Velké kolonie hnízd bývají ve starých zdech z nepálených cihel. V moderních sídlištích si pelonosky umějí najít pro budování hnízdeček mnoho míst, kam neprší, třeba pod schody.

Dřevo nebo stonky rákosí samičky pelonosek hluchavkových nevyužívají pro hnízdečka, do nejčastějších typů hmyzích hotelů samičky nelétají.
Samečkové pelonosek často zaletují do různých skulin kvůli odpočinku a také odtud drží hlídku i při zhoršeném počasí.
Portrét samečka, když vykukoval z otvoru v hmyzím hotýlku. Na obrázku jsou vidět nápadně veliké oči. Pro samečky je dobré vidění velmi důležité, když si v terénu vyhledávají partnerky v první řadě zrakem (potom zblízka také čichem a dalšími smysly.).
/Pelonoska hluchavková, portrét samečka. Foto Radim Herman.

Sameček za letu před květy plicníku.
/Pelonoska hluchavková, sameček před květy.
Pelonosky jsou velmi otužilé. Jsou schopné létat za chladna. Svalovým třesem se dokáží zahřát až na 40°C i za nízkých okolních teplot.
Zahřát se trochu na sluníčku, to ale nikdy neškodí. Zejména když byla ráno na trávníku jinovatka.
/Pelonoska hluchavková, sameček se vyhřívá na slunci.
/Pelonoska hluchavková, sameček sedí na zemi na listu.
Pelonosky létají na květy mnoha druhů rostlin, ale milují zejména fialové nebo modré květy. Plicníky patří k jejich nejoblíbenějším.
/Plicník s pelonoskou.

Fotografovat hmyz, který se neustále rychle pohybuje, je velmi obtížné.
Tady je na obrázku samečka vidět i sosák a kusadlo.
/Sameček pelonosky hluchavkové, zobrazená kusadla.
Mladí, čerstvě vylíhlí samečkové pelonosek mají na hrudi světle hnědé chloupky. Potom ale během jejich pohybu na slunci barvu ztrácejí, postupně s přibývajícím věkem začnou šedivět.
/Pelonoska hluchavková, starší samečkové postupně šediví.

Samečky pelonosek hluchavkových fotografoval Radim Herman.

Samičky pelonosek hluchavkových často hnízdí ve starých zdech v početných skupinách. Správně veliké dutiny uvnitř zdí jsou výsledkem práce mnoha generací pelonosek, prostě každý rok se samičkám povede vyhrabat v tvrdém materiálu další kousíček.
Detailní obrázek staré zdi s několika sousedními vstupy k jednotlivým hnízdečkům pelonosek.
/Stará zeď s několika vstupy do hnízdeček pelonosek.
Pelonoska hluchavková, samička na staré zdi na cestě k otvoru do svého hnízdečka.
/Samička pelonosky na zdi na cestě ke vstupu do svého hnízdečka.
/Pelonoska hluchavková, samička vstupuje do svého hnízdečka ve staré zdi.
Pelonoska před vstupem do svého hnízdečka, když se chystá odletět za sběrem potravy.
/Samička pelonosky se chystá k odletu ze vstupu ke svému hnízdečku.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist