3.4.2024 od Hanka
Letos bylo v březnu neobvykle teplo, o velikonocích k nám dokonce teplý vítr navál písek až ze Sahary. Ovocné stromy vykvetly snad o 3 nebo i 4 týdny dřív než v předchozích letech. Tak velké množství květů najednou budou včely medonosky opylovat ztěžka. Čmeláci se sice také snaží, ale ani to zřejmě stačit nebude. Včely samotářky většinou nepočítají s tak brzkým nástupem jara, většina druhů se teprve chystá vylíhnout z kukel v podzemí. Zatím jsem viděla létat na ovocné dřeviny jen pelonosky hluchavkové (Anthophora plumipes), zednice rohaté (Osmia cornuta) a zednice rezavé (Osmia bicornis), někdy se na nich ukáže i hedvábnice jarní (Colletes cunicularius) a pískorypky druhů pískorypka dvoubarvá (Andrena bicolor) a pískorypka páskovaná (Andrena gravida), jednotlivě se začínají ukazovat pískorypky popelavé (Andrena cineraria). Vysoko v koruně hrušně jsem zahlédla také jednu pískorypku ryšavou (Andrena fulva), která začíná být v Praze spíš vzácná.
Na horní fotografii je pohled na část parku Hanspaulka v Praze 6.
Čmelák rokytový má na konci zadečku světlé chloupky. Tady pracuje na květech slivoně.
Na květech se ukázala i drobná hrabalka. (Hrabalek existuje větší druhů, které jsou podle fotografií těžko rozlišitelné.)
V minulém století lidé vysazovali na Hanspaulce hlavně hrušně. Hrušně jsou dlouhověké stromy, nyní tu můžeme vidět krásné staré exempláře. (Daleko na obzoru je vidět sídliště Bohnice, které je až na protějším břehu Vltavy.)
Samička čmeláka zemního pracuje na hrušňových květech.
Staré hrušně ve stromořadí v ulici Na Hanspaulce.
Je to dobře, že se pražský magistrát stará o obnovování starých sadů a mezi dožívající stromy vysazuje mladé hrušně. V jednom období zde nově vysazovali jen okrasné odrůdy hrušní. Místní starousedlíci se ale úspěšně vzbouřili a nyní budou na Hanspaulce doplňované staré ovocné odrůdy hrušek. Místní tradice tu zůstane zachovaná.
Blízko Hanspaulky je kaple Nejsvětější Trojice a před ní je vysazené stromořadí mladých okrasných hrušní.
Na kmenech hrušní jsou vidět přivázané malé bílé cedulky. Takhle jsme zvyklí vídat na vysazených stromech označení odrůdy stromu. Tady je to ale jinak.
Na cestě ke kapli jsou malé papírové cedulky s texty křížové cesty k obřadům Velkého pátku. Dnes už většina lidí v Čechách neví, proč slavíme velikonoce. Proto se mi takové skromné připomenutí líbilo a cedulky jsem vyfotografovala.
Z minulosti vím, že tyhle drobné cedulky během roku někdo mění. Lze se tu tedy dočíst i další pokračování velikonočního příběhu:
I. Ježíš, který z mrtvých vstal.
II. Ježíš, který na nebe vstoupil.
III. Ježíš, který Ducha svatého seslal.
. . . . . . . . . .
Velikonoce jsou oslavou Pána Ježíše, který zvítězil nad smrtí. A nám lidem dal naději, že i my spolu s ním také po smrti vstaneme.