Život se umí prosadit i v obtížných podmínkách.
18.4.2024 od Hanka
Semínko pampelišky zapadlo do skuliny mezi betonovou zdí a vyasfaltovaným chodníkem. A nevzdalo se. I v tak malé škvíře dokázala pampeliška vyrůst, vykvést, poskytnout nektar a pyl včelám medonosným i včelám samotářkám. Nakonec na ní úspěšně dozrála semena. V přírodě má úspěch ten, kdo se nevzdává.
Včela medonosná sbírá v květu pampelišky nektar a pyl.
Na dalších dvou fotografiích je pískorypka páskovaná (Andrena gravida), samička.
Samečkové pískorypek páskovaných už jsou v době kvetení pampelišek postarší a sešedivělí, ale stále ve formě.
Ani pískorypky to nemají v životě snadné. Hnízdečka pískorypek ohrožuje celá řada nepřátel. (Když mají pískorypky ve svých hnízdečkách nahromaděnou kvalitní pylonektarovou potravu, tak se to kolem jejich hnízdeček docela hemží dalšími zájemci, kteří by se rádi dostali k potravě bez práce.)
Jedním z mnoha nepřátelských druhů jsou dlouhososky. Ty získaly své jméno podle skutečně dlouhého sosáku.
Když dlouhososka najde vstup do hnízdečka pískorypky nebo ploskočelky, tak za stojatého letu začně vystřelovat svoje vajíčka právě k tomu vstupu. Vylíhlá larvička dlouhososky potom aktivně proniká do plodové komůrky, kterou vybudovala, nacpala zásobami a kde vykladla svoje vajíčko pískorypka. Larva dlouhososky se nejdřív přiživuje na zásobách pylu a nektaru. Potom začne nabodávat larvu hostitelské pískorypky a živí se tělními šťávami, které jí z ranek vytékají. Přitom si ale larva dlouhososky dává pozor, aby svojí hostitelskou larvu moc nepoškodila. Potřebuje totiž, aby si larva pískorypky ještě vybudovala kokon pro zakuklení. Teprve potom larva dlouhososky úplně vysaje hostitelskou larvu a samotná dlouhososka se zakuklí v uprázdněném kokonu po larvě pískorypky.
Zahradní tařičky mají nektar v květech uložený skutečně hluboko.
U nás žije větší počet různých druhů dlouhososek. Některé druhy jsou docela maličké.
Nejnovější aktuality
