Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.

2.5.2024 od Hanka

Při pozorování života na stěnách hmyzích hotýlků lze vidět některé větší jedince, ale nejčastěji se tam pohybují maličké samičky různých druhů blanokřídlého hmyzu. Některé druhy jsou barevně nápadné, jiné splývají s okolím.
Na horních fotografiích je zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita).
Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.

Všechny obrázky v tomto článku nafotografoval a poslal k uveřejnění Radim Herman.

Životní strategii zlatěnky ohnivé určuje druh hostitele.
1. V hnízdech jízlivek a kutilek larva zlatěnky odstraní hostitelskou larvu a sama pokračuje ve vývoji na připravených zásobách ochromeného hmyzu.
2. U samotářských včel musí larva zlatěnky počkat, až se hostitelská larva promění v předkuklu, a teprve potom ji larva zlatěnky napadne a má ji pro sebe jako potravu. Zásoby pylu a nektaru, určené pro vývoj samotářské včely, jsou totiž pro larvy zlatěnky nepoživatelné.
/Chrysis ignita mezi prkny hmyzího hotýlku. Foto Radim Herman.

Brzy zjara může být hostitelským druhem zednice rezavá (Osmia bicornis).
/Osmia bicornis, dvojice na stěně hmyzího hotelu.

V květnu je hojná droboučká samotářská včela dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne)
/Dřevobytka pryskyřníková často bydlí v hmyzím hotelu.
Samičky dřevobytky pryskyřníkové mají mohutná kusadla.
/Dřevobytka pryskyřníková, hlava s kusadly, zvětšený detail.
Dřevobytka pryskyřníková si buduje hnízdní komůrky pro svoje larvičky v dutinách v mrtvém dřevě nebo v dutých stéblech rostlin. Larvám samička připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů pryskyřníků. Přepážky mezi plodovými komůrkami samička vytváří ze směsi hlíny a písku.
Samička na další fotografii si nese v kusadlech hliněnou kuličku na tvorbu hnízdečka.
/Dřevobytka pryskyřníková, samička nese v kusadlech hlínu.

Když je v hnízdečkách hodně kvalitní potravy, tak se vždycky najde celá řada hnízdních parazitů, kteří si chtějí přivlastnit práci někoho jiného pro svoje potomstvo.

Jedním takovým hnízdním parazitem je štíhlá drvenka kyjorohá (Sapyga clavicornis).
Druh dostal své pojmenování podle nápadných tykadel samečků.
Sameček vykukuje z hnízdní komůrky.
/Sapyga clavicornis, sameček vykukuje z hnízdečka.
Samička pátrá na stěně hmyzího hotelu po vhodných hostitelských hnízdečkách.
/Sapyga clavicornis, hlava a tykadla samičky.
/Sapyga clavicornis, samička se pohybuje po stěně hmyzího hotelu.
Tady už drvenka vhodné hnízdečko našla, ale dřevobytka se nenechá tak snadno ošidit. Chrání hnízdečko proti vstupu parazita vlastním tělem.
/Sapyga clavicornis, samička v sousedství hostitelského druhu.
V jiném hnízdečku to ale vypadá, že drvenka bude mít úspěch.
/Sapyga clavicornis, samička proniká do cizího hnízdečka.

Ploskočelky si budují hnízdečka v zemi. Jsou to drobné včeličky, u nás jich žije několik desítek navzájem podobných a podle fotografií nerozlišitelných druhů. Některé ploskočelky žijí samotářsky, jiné si v hnízdečkách vychovávají také dělnice, které následně pomáhají svojí matce s výchovou mladé pohlavní generace. V přírodě bývají ploskočelky téměř všudypřítomné, jenže pro jejich malou velikost je lidé přehlížejí.

Na obrázku je ploskočelka s nasbíraným pylem a kapkou nektaru mezi kusadly. Nektar z květů pravděpodobně obsahoval mnoho vody a málo cukrů. Proto se samička snaží na sluníčku část vody odpařit.
Život ale nebývá jednoduchý ani pro ploskočelky, je potřeba bojovat s mnoha potížemi. Vzadu na hrudi ploskočelky je přichycená maličká larva brouka majky. Ploskočelka si pak nechtěně zanese larvu majky do svého podzemního hnízdečka. Larva majky v hnízdečku najde hotovou komůrku s vajíčkem ploskočelky, to zkonzumuje, a následně se larva majky živí na připravených pylonektarových zásobách. jak larva majky postupně roste, tak proniká do dalších a dalších komůrek ve včelím hnízdečku. U včel samotářek dokáže larva majky postupně zničit celé hnízdečko. U ploskočelek, které vychovávají dělnice, to může mít larva majky složitější. Tam je velká pravděpodobnost, že larvu majky některá dělnice odhalí a že jí zlikviduje.
/Ploskočelka s nasbíraným pylem, kapkou nektaru a s larvou brouka majky na hrudi.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist