V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.

17.5.2024 od Hanka

V Divoké Šárce často spásají porosty ovečky. To hmyzu prospívá. Protože ovce něco ukousnou, něco vynechají, pak zase kousek ukousnou a něco vynechají. To je pro přírodu mnohem lepší než strojové sekačky. Některé typy motorových sekaček také pracují příznivě pro přírodu, ale mnohé typy jsou velmi škodlivé. Nejhorší stroje jsou takové, které posečený porost současně drtí na drobno, tam nepřežívá vůbec nic.
Na vycházkách v přírodě se to hodně pozná, jaká je kde péče o travnaté porosty. Někde projdete kilometr mezi květy a neuvidíte tam na květech žádný hmyz. To jsou lokality, kde stroj každý rok a při každé seči všechno posečené současně drtí.

Na horní fotografii je trs kvetoucí šalvěje hajní. Její květy vyhledává mnoho hmyzu.
Ploskočelka žlutonohá (Lasioglossum xanthopus) na květech šalvěje.
/Lasioglossum xanthopus na šalvěji hajní.
/Lasioglossum xanthopus, samička s nasbíraným pylem.

V Divoké Šárce je hojná také zednice zlatavá (Osmia aurulenta). Ta je ale velmi pohyblivá, nepovedlo se mi udělat její fotografii v klidu, vždy jen během letu.
/Šalvěj hajní a zednice zlatavá za letu.

Ve větším množství tu kvete také čistec přímý. Na jeho květy také létá mnoho hmyzu.
/Čistec přímý v Divoké Šárce.
Na většině lokalit s čistcem přímým se pravidelně vyskytuje i čmelák lesní.
/Čmelák lesní, dělnice na čistci.

Na vikvi se ukázala také samička druhu pačmelák český (Bombus bohemicus).
/Pačmelák český na vikvi.
Pačmelák český se vzhledově podobá dalším druhům pačmeláků. Jedním z rozlišovacích znaků mezi druhy pačmeláků je délka článků tykadel. První článek tykadla je tzv. násadec, druhý článek je kolénko. Pro rozlišování druhů pačmeláků se používá délka článků tykadlového bičíku, který začíná třetím článkem tykadla. Pačmelák český má třetí článek tykadla delší než pátý článek.
/Pačmelák český, tykadla zvětšeně.

Překvapením byl nález samičky druhu nomáda šestiskvrnná (Nomada sexfasciata).
/Nomáda šestiskvrnná v Divoké Šárce.
Portrét.
/Nomáda šestiskvrnná - portrét.
Barevný vzor zadečku nomády šestiskvrnné.
/Nomáda šestiskvrnná, barevný vzor na zadečku.
Hostitelským druhem nomády šestiskvrnné jsou samotářské včely stepnice (Eucera sp.).
Tentokrát se mi v Šárce nepovedlo udělat aktuální fotografii včel stepnic, proto vkládám ilustrační foto samečka stepnice jarní (Eucera nigrescens) z počátku dubna 2024.
/Stepnice jarní, sameček v dubnu 2024.

V Šáreckém údolí často roste brslen evropský, který je primárním hostitelem mšice makové. Mezi stočenými listy brslenu jsem fotografovala u mšic také mravence (Myrmica cf. sabuleti).
/Mravenec rodu Myrmica pečuje o mšice.
/Dělnice mravence Myrmica mezi mšicemi na brslenu.

Brslen evropský je velmi jedovatá dřevina. A přesto tady v Šárce jeho listy velmi chutnají kozám. Kozy, které se často pohybují venku, nejsou hloupé, naopak mají o rostlinách lepší přehled než většina lidí. Jak je možné, že se kozy brslenovým listím neotráví? Nevím. Možná mají jiný žaludek než lidi, možná jinou odolnost na toxiny. Nebo mají mladé brslenové listy zjara malý obsah jedovatých látek. Nebo je to pro kozy léčivo proti střevním parazitům?
/Koza uvnitř brslenového křoví.
/Listí z brslenu kozám velmi chutná.

Na ozdobu zde mezi bylinami poletovala také píďalka kopřivová.
/Píďalka kopřivová 12. 5. 2024.
/Píďalka kopřivová v Divoké Šárce.

Na území přírodní rezervace jsou nyní akáty vyhubené (i navzdory protestům místních včelařů, kteří akáty milují). Ale podél okrajů rezervace teď akáty kvetou. Kromě dělnic včel medonosek jsem tam s fotoaparátem zastihla také včelku zednici rezavou.
Zednice rezavá (Osmia bicornis) saje nektar z kvítku akátu.
/Zednice rezavá na květech akátu.

Pozor na invazní starček úzkolistý na plochách přírodních rezervací a přírodních památek.
Z Botanické zahrady v Praze v Tróji.
Podzimní květy v zahradách jsou pro hmyz potřebné.
Po vydatných deštích se zase ukázalo sluníčko.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist