Včera napadl sníh i v Praze.
13.2.2025 od Hanka
Je to moc dobře, že letos máme chladný únor. V minulém roce bylo v únoru neobvykle teplo. Mnoho jedinců hmyzu se tehdy probudilo ze zimního spánku mnohem dřív než by bylo potřeba. A tyhle předčasně probuzené jarní druhy hmyzu si pak nemohly v přírodě najít potravu, stromy totiž řídí termíny svého rozkvětu alespoň částečně podle délky dne, teplý únor časově ovlivnil kvetení původních českých dřevin v menší míře. A co bylo ještě horší, mrazy přišly následně v dubnu. Mnoho hmyzu kvůli tomu zahynulo. To mělo vliv také na hmyzožravé ptáky, ti potom měli nouzi s krmením pro svoje mláďata.
Žlunu na ilustračním obrázku fotografoval Martin Růžek.
Žluna zelená se živí hlavně hmyzem. Ráda konzumuje především mravence. V zimě, když začne padat sníh, a žluna má problém, jak by se dostala ke svojí nejlepší potravě, tak si rychle vzpomene, kde jsou v lese úly se včelami. Před lidmi může včelař ukrýt úly do světliny mezi hustými keři, schovat je před žlunou bývá nemožné. Čím větší mráz nastane, tím větší díry žluna do nástavků vyklove a pak si nacpe zobák včelími dělnicemi.
Sněží teprve druhý den, zatím úly vypadají, že jsou v pořádku.
Teď v zimě včely ven z úlů nevyletují. Uvnitř je ale živo. Včelí matka (královna) začíná klást vajíčka už po zimním slunovratu, tedy koncem prosince. Zpočátku klade jen málo, ale nyní v únoru bývají většinou plné vajíček a včelích larviček 2 plásty. A ačkoliv venku mrzne, kolem larviček a svojí matky udržují včelí dělnice teplotu 37°C. Včely krmí svoje larvičky medem a pylem, který mají z loňska uskladněný v buňkách pod medovými zásobami. Samotné včelí dělnice konzumují hlavně med, svalovým třesem ho přeměňují na tvorbu tepla. Samozřejmě k tomu potřebují dýchat. Čím je větší mráz a čím víc tepla musí vytvářet, tím víc potřebují mít do úlu přísun kyslíku. Takže otvory, které do stěn nástavků vyklovávají žluny, v zimě včelám v podstatě nevadí. V úlu může být v zimě kolem 10 000 včelích dělnic, ztrátu stovky dělnic, kterou žluna sežere, včelstvo skoro nepozná. (Vyklované díry ve dřevě nástavků ale velmi rozčilují každého pana včelaře.)
V minulosti jsem také bývala včelařka. Teď už mne víc zajímají další druhy blanokřídlého hmyzu a chov včelstev jsem přenechala mladším nástupcům. Přidávám sem starší fotografii z doby mého včelaření.
Když žluna vyklove do nástavku otvor, tak samozřejmě včelsto nezůstává v klidu. Naopak, včely začnou hlasitě bzučet, tím se zahřejí na letovou teplotu a začnou hledat narušitele. Přitom se ale snadno stávají potravou v ptačím zobáku.
A jak to dopadlo letos, když se po oteplení šli včelaři podívat na svoje úly?
Tady je vidět, že proti návštěvě žluny nepomohla ani síť upevněná přes úl. I se sítí si žluna poradila. A dokázala vyklovat do nástavku pořádnou díru.
Včelí úl s vyklovaným otvorem fotografoval Jiři Hejnic.
Fotografii dalšího úlového nástavku s vyklovaným otvorem poslal Martin Říha.
A někdo taky oloupal kůru ze suchých borovic v těch místech, kde bývaly kukly tesaříků korových. Nově se tento druh tesaříků jmenuje kousavec korový (Rhagium inquisitor). Pod kůrou se larvy kousavců kuklí v lýku a povrchových částech běli ve více než 3 cm širokých, plošně oválných kuklových kolébkách, vystlaných bílým věnečkem z hrubých a dlouhých dřevních třísek.
Nejnovější aktuality
