Vojtěška má pro hmyz dostatek nektaru i v době, kdy jiné byliny kvůli suchu nekvetou.

28.8.2025 od Hanka

Tolice vojtěška je důležitou bylinou pražských málo sečených trávníků. Původně pochází ze stepních oblastí Asie, v Evropě je pěstovaná už od dob antiky. Jako stepní rostlina vytváří mohutné hluboké kořeny, které dosáhnou na spodní vodu i v hloubce 10 metrů. Kromě nápadných motýlů a čmeláků létá uvnitř v porostech vojtěšky mnoho jedinců drobných druhů blanokřídlého hmyzu. Ti drobní hmyzáčky nejsou na první pohled vidět, člověk se musí zastavit a sledovat bzukot na spodnějších vojtěškových výhonech.

My lidé máme sklon drobné blanokřídlé přehlížet, ve skutečnosti ale stabilitu přírodních dějů zajišťují právě ti maličcí.

V porostu na louce v Dejvicích jsem viděla létat několik druhů z čeledi čalounicovití. Vyfotografovat se nechala čalounice menší (Megachile pilidens). Ta má na koncích horních zadečkových článků široké světlé tomentové pásky.
/Čalounice menší na vojtěšce.
Na záběru čalounice menší z boku je vidět její chloupkový břišní kartáč s množstvím nasbíraného vojtěškového pylu. Nektar a pyl si pak odnese do hnízdečka jako potravinovou zásobu pro výživu svých larviček.
/Čalounice menší ukazuje svůj břišní chloupkový kartáč s nasbíraným vojtěškovým pylem.
Čalounice menší, portrét.
/Čalounice menší, portrét.

Čalounice obecná (Megachile centuncularis) s nasbíraným pylem.
/Čalounice obecná s nasbíraným pylem z kvítků vojtěšky.
Čalounice obecná má světlé chloupkové pásky jen na koncích tergitů.
/Čalounice obecná má úzké chloupkové pásky jen na koncích horních zadečkových článků.

Čmeláky tu zajímá hlavně sání nektaru. Čmelák rolní (Bombus pascuorum) je barevně velmi proměnlivý druh.
/Čmelák rolní saje nektar z kvítku vojtěšky.

Ploskočelka páskovaná (Halictus simplex) - mladá samička. Je to drobná včelka samotářka. Mladí pohlavní jedinci se líhnou od července do října, pak samičky přezimují a na jaře dají život další generaci. Samičky se musí před zimou dobře vykrmit. Na nožičky zatím pyl nesbírá, to bude dělat až příští rok pro zásobování svých larviček.
/Halictus simplex, mladá samička.

Vojtěškový pyl a nektar je tak kvalitní, že některé druhy včel se na vojtěšku specializují. Jedním takovým druhem je pilorožka vojtěšková (Melitta leporina). Ta se může živit i na dalších bobovitých rostlinách, často létá na jetel bílý a na komonice, ale základem potravy pro její larvičky je nektar a pyl z vojtěšky.
/Melitta leporina - foto z boku.

/Melitta leporina na vojtěšce.

/Melitta leporina otevírá květ.

/Melitta leporina - portrét.
/Melitta leporina - zadeček.

V porostu se rychle pohybovala také dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum).
/Vojtěška s dlouhozobkou svízelovou.
Dlouhozobka svízelová saje nektar z kvítku vojtěšky během stojatého letu.
/Dlouhozobka svízelová saje nektar z květů vojtěšky za letu.

Na závěr ještě motýl okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus), jak se živí na vojtěšce. V Praze je to jeden z nejhojnějších motýlů.
/Motýl okáč na vojtěšce.

Na mnoha zanedbaných místech teď kvete opletka čínská a přerůstá i koruny vysokých stromů.
Vojtěška má pro hmyz dostatek nektaru i v době, kdy jiné byliny kvůli suchu nekvetou.
Na stepních lokalitách Prahy 6 vyhledává hmyz květy hlaváče žlutavého a máčky ladní.
Uprostřed léta může překvapit setkání s velikými druhy blanokřídlého hmyzu - s žahalkou žlutou a s kutilkou obecnou.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist