31.7.2016 od Hanka
Tahle louka vyniká množstvím hmyzu. Je přírodovědně daleko bohatší a zajímavější než sousední skalnatý svah přírodní památky Baba, a přitom se na tu louku žádná ochrana nevztahuje. Není sečena mozaikově, jak by tady bylo potřeba, stroje tu vždy zničí všechny květy rostlin najednou. Letos je oproti dřívějšku zlepšení alespoň v tom, že tahle louka byla posečená už 2x včas, dokud kvetly stromy a hmyz měl k dispozici nektar z květů na stromech. Teď už louka opět začíná kvést. (A snad tu nedojde k dalšímu vysečení 100% plochy, slétává se sem hmyz z okruhu několika km, v nejbližším okolí jiné květy pro hmyz nejsou.)
Tady by člověk mohl fotografovat mnoho dnů po sobě, a stále by objevoval nové a nové druhy, které ještě nemá vyfotografované.
Tak alespoň pár ukázek z toho, co se podařilo vyfotografovat během chvilkové návštěvy:
Sameček chluponožky čekankové (
Dasypoda altercator).
Trněnka červenonohá (
Tiphia femorata), samička na květu miříkovité rostliny.
V podrostu pod miříkovitými (okoličnatými) rostlinami tu jsou hojné hluchavky bílé. Ty milují čmeláci. Na fotografii je dělnice druhu čmelák rolní, jak sbírá nektar a pyl. Kdyby teď někdo celou louku posekal, čmeláčí hnízdečko by uhynulo hladem, vychovat další generaci by se jim nepodařilo.

Na hluchavkách, které mají květy u země, se čmeláci fotografují obtížně, i když jich tu je velmi mnoho.
Taky brouků druhu páteříček žlutý je všude hojnost.
I na louce dochází k dramatům:

Zákeřnice tmavá (
Rhynocoris annulatus).

Zastihla jsem tu i samičku tesaříka obecného. Je to v ČR nejhojnější druh tesaříka, ale na území Prahy je k vidění jen málo.

Tesařík obecný je druh, kterému entomologové nestále vymýšlejí nová latinská jména. V každé knize se jmenuje jinak. Někde je to
Corymbia rubra, jinde
Leptura nebo
Stictoleptura rubra.
Slunéčko pestré tu bylo na květech miříkovitých hojné. Je ale skutečně malinké.
Pilatka rodu Tenthredo - samička.

Sameček:
Nejvíc jedinců hmyzu tu bylo z řádu dvoukřídlých, tak alespoň jedno foto, snad nějaká drobná kuklice.

Na závěr vložim jednu můru, kterou jsem taky včera fotografovala.

Někdo by řekl - jenom běžné, obyčejné druhy, nic vzácného. Jenže stabilitu přírody zajišťují právě ty hojné, obyčejné druhy. Protože vlaštovky, zdejší ještěrky zelené i mnoho dalších hmyzožravých druhů živočichů jsou závislí na těch obyčejných druzích hmyzu, ne na těch vzácných.