Letošní horké a suché léto bylo vyčerpávající pro lidi i pro hmyz.

22.8.2026 od Hanka

Většina bylin v trávnících zaschla. Velmi tím trpěli čmeláci. Čmeláčí dělnice totiž dokáží sbírat nektar a pyl pouze na květech v okolí jejich hnízdečka. Tedy ony by dokázaly létat někam daleko, jenže květní nektar jim slouží také jako palivo do létacích svalů u křídel. Proto z dalekých cest pak čmeláčí dělnice přinášejí do svých hnízdeček jen velmi málo potravy pro výživu larev, ze kterých se v létě líhne nová pohlavní generace čmeláků. Překvapilo mne, že nektar ve květech zůstal u takových bylin, které rostly ve škvírách mezi kameny obrubníků.

Tady jsem fotografovala mezi asfaltovým chodníkem a asfaltovou silnicí kvetoucí klinopád obecný.
Čmelák rolní (je to starší upracovaná čmeláčí dělnice) na květech klinopádu.
/Klinopád a čmelák rolní - starší dělnice.
/Klinopád s dělnicí čmeláka rolního.
Nasát květního nektaru se sem přiletěl také sameček druhu čmelák skalní.
/Klinopád a čmelák skalní, sameček.
Klinopád obecný je krásná bylina, mezi žulovými kostkami vypadá nádherně.
/Klinopád kvete na okraji silnice.

Štírovník růžkatý také dobře roste ve skulinách dlažby. Vyhledávají ho nejen čmeláci, ale zejména samotářské včely z čeledi čalounicovití. (A létaly velmi rychle, nepovedlo se mi udělat jejich zaostřenou fotografii.)
Je to znát, že žulové kostky dělají nad kořeny bylin velmi dobrou tepelnou izolaci. Na travnatých plochách se totiž prostor kolem kořenů často ohřál natolik, že byliny nepřežily. Asfalt na chodníku a na silnici taky brání vypařování vody ze země.
/Štírovník v mezeře v dlažbě.

U nás v Praze 6 máme na několika místech udělané nádherné revitalizace Šáreckého potoka. Zdejší louky jsou trvalé vlhké a stále v nich něco kvete. Některé druhy hmyzu se tam dokážou přemístit a žít tam. Jenže to zdaleka neplatí pro všechny.

Pilorožka vojtěšková (Melitta leporina) je samotářská včelka, která dělá zásoby potravy pro svoje larvičky pouze z nektaru a pylu z vojtěšky. Vojtěška je původně stepní bylina, na podmáčených loukách v Dolní Šárce neroste. Pilorožka vojtěšková si tedy nemůže přestěhovat svoje hnízdečko v zemi někam jinam, musí zůstat na horkém jižním svahu s porostem vojtěšky.
/Vojtěška a samotářská včelka Melitta leporina.
Na začátku léta má pilorožka vojtěšková světle hnědou barvu. Teď ke konci srpna už je z ní ale šedivá upracovaná stařenka. Bylo to pro ní náročné, shánět nektar a pyl na vojtěškách, když horko a sucho letošního léta omezovalo tvorbu květního nektaru.
/Melitta leporina saje nektar z kvítků vojtěšky.
Na květech vojtěšky se nechal vyfotografovat i některý z mnoha druhů lumků.
/Květy vojtěšky s drobným lumkem.

A když jsem fotografovala hmyz na vojtěšce, přijelo vedle mne auto s "překvapením".
/A co se teď na byliny ve škvírách obrubníků chystá? Postřik herbicidem.
Prý musí stříkat plevele kolem obrubníků herbicidem. Vše potřebné je připraveno - práce s ručními postřikovači může začít.
/Všechno je připraveno a pracovníci nastoupí do práce.
Postřik herbicidem probíhal včera 21. srpna 2026 - kolem poledne. To bylo pořád ještě sucho a horko. Večer přišel mohutný déšť, většinu postřiku tedy z dlažby a z asfaltové silnice spláchnul do kanalizace. Za velkých dešťů ale smíšená kanalizace nestíhá pobrat všechno a poslat vodu do kanalizační čistírny. Hodně vody přepadává do odlehčovacích stok a tudy se dostává do Vltavy bez jakéhokoliv předčištění.

Jaké druhy blanokřídlého hmyzu můžeme vidět na květech na konci léta?
Letošní horké a suché léto bylo vyčerpávající pro lidi i pro hmyz.
Blanokřídlí na květech krabilice zápašné.
Staré stromy v pražské oboře Hvězda jsou rájem pro život mnoha brouků.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist