7. 8. 2016 mne krásné počasí vylákalo do Divoké Šárky. Myslela jsem si, že tady v členitém terénu a na rozsáhlých loukách najdu zajímavé druhy blanokřídlých. Ale je to ZÁHADA, NENÍ TU NA KVĚTECH SKORO NIC. Tedy přesněji, jsou tu dělnice včel medonosných, ty ale dokážou létat i 5 až 10 km daleko, když je to nutné. Pak tu jsou dvoukřídlí, včetně těch, co lidem sajou krev. Občas sršeň, vyjímečně ojedinělý čmelák, pár drobných motýlků, a jinak nic. Vidět během celodenního výletu tak málo jedinců hmyzu je neobvyklé, to snad i v zatravněných pásech tramvajových kolejí je biodiverzita bohatší.
Jaká péče o travnaté plochy tu v minulosti byla, že nyní je zde na květech tak málo života? Kolik litrů chemických postřiků (zemědělských pesticidů) se taky v lesích přírodní rezervace v předchozích letech (měsících) použilo?
Nebo udělali při aplikaci pesticidů něco špatně zemědělci na sousedních polích? Nebo je problém s údržbou ploch na letišti? Nebo tu byly všechny louky posečené na 100% najednou, hmyz tu neměl květy s potravou, proto odletěl hledat stravu v sousedních polích, a tam ho zemědělci ošetřili insekticidem?
Záhada přírodní rezervace Divoká Šárka.
12.8.2016 od Hanka
Od skal Divoké Šárky směrem k letišti se táhnou rozsáhlé louky.
Pohled na skálu Dívčí skok přes louku.
Ve spodní, vlhčí části téhle louky kvetou kakosty luční.
Těch kakostů je tady mnoho. Je to oblíbená rostlina mnoha druhů blanokřídlého hmyzu. Tady ale není na květech nic.
Po dlouhém pátraní se mi povedlo najít na květu jednoho drobečka.
Je to sameček druhu ploskočelka sametová. O tomto druhu se píše, že je velmi hojný, že často tvoří agregace s tisíci hnízdečky vedle sebe. Tady v Šárce jsem objevila jediného samečka. Samečkové lítají daleko od svých rodných hnízdeček, vlastní sestry mu nevoní, s těmi se pářit nechce, hledá si princezny za dalekými horami. Asi sem tedy přiletěl z daleka, a bude zase pokračovat ještě dál, když tu nemá samičky svého druhu.
V loukách tu kvetou i miříkovité rostliny, které jsou v jiných lokalitách hmyzem obsypané. Tady na květech není nic.
Pro potěchu oka tu jsou na skalách zrající jeřabiny.
A taky česnek šerý.
Mezi porostem kvetoucího česneku tu pobíhala jakási hrabalka, takže jedna blanokřídlá tu žije. Vyfotografovat jí se mi nepovedlo, ve strmém terénu se člověk těžko pohybuje, když nemá křídla.
Cestou domů směrem k Jenerálce jsem pak ještě objevila drobnou samotářskou včelku druhu čalounice obecná (Megachile centuncularis), která má sběrací kartáče na pyl na bříšku.
Taky tam byla jedna mladá samička druhu čmelák zemní. Má krátký sosák, do hlubokých květů na nektar nedosáhne. Tak nakusuje květní trubku konopice z boku.
A několik dělnic druhu čmelák rolní. Naopak dělnice druhu čmelák rolní má sosák dlouhý, a květy konopice poctivě opyluje. A protože čmeláků rolních tu bylo víc, tak musí mít blízko hnízdečko.
Příště jdu pro srovnání udělat průzkum hmyzu do zatravněných pásů tramvajových kolejí.
Nejnovější aktuality
