Je to stejná louka, na které nedávno kvetly pcháče. Ty už jsou teď posečené, a ukázaly se květy ocúnů. Je jich tu hodně, mnohem víc než minulý rok.
V minulosti, dokud nebyla auta a všechnu dopravu nákladů dělali koně, tak lidi jedovaté rostliny ničili. Kůň byl vždycky drahý a milovaný, lidi měli strach, aby se kůň nenažral něčeho, z čeho mu bude špatně. Tak se jedovaté rostliny staly vzácnými. Dnes se naopak mnohé jedovaté rostliny překvapivě vydatně množí.
Začalo září - novinky na vlhké louce.
3.9.2016 od Hanka
Část louky s ocúny.
Včely medonosné pracují v ocúnových květech naplno. Kupodivu jsem ale neobjevila ve květech ocúnů žádný jiný druh hmyzu. Přitom čmeláci tu pořád jsou. Kvete tu taky jetel, takže na lokalitě jsou i další druhy hmyzu. Ale ti ostatní hmyzáčci se o ocúny nezajímají.
Mojí pozornost zaujal chmel. Pne se tady vzhůru po vrbě.
Usušené chmelové šištičky si podržují krásnou zelenou barvu po několik měsíců. Tak jsem si 2 malé chmelové větvičky utrhla domů na ozdobu do vázy se sušenými rostlinami. To rostlině chmelu neškodí, vršek chmelu každoročně uhyne a zjara vyráží znova od vytrvalých kořenů.
V Praze je obtížné určovat, která rostlina je zde původní a kterou sem nedávno vysadili lidi. Tak či onak, zdejší lekníny ve vyhloubené tůni jsou krásné.
Kvetou tu už od jara, ale nyní pořádně zesílily a jsou nejhezčí.
Taky kvete rákosí.
Kvítky rákosí mají mikroskopické rozměry. Jejich opylování zajišťuje vítr.
Rychle se tu pohybují různé vážky.
Vážka rudá (Sympetrum sanguineum), samec.
Portrét se složenýma očima.
A rozrytá část louky u lesa ukazuje, že se nám do Dejvic vrátily tlupy divočáků. Ti byli doposud někde v polích, a dařilo se jim tam "jako prasatům v žitě", tedy ve Středočeském kraji to bylo spíš v kukuřici. Kukuřici na siláž už zemědělci sklízejí, a my v Praze tu máme zpět naše bachyně i s početnou rodinou. Před lidmi prchají, ale občas mají těžkou alergii na psy. Pejsky je teď potřeba mít na vodítku a do neprůhledných křoví je nepouštět.
Nejnovější aktuality
