14.1.2017 od Hanka
Tahle zahrada patří k nejteplejším místům v Praze. Jižní svah, proti větru chráněný budovami. Rostou tu druhy tak náročné na teplo, jaké bychom v ČR neočekávali. A taky byla po několik předchozích roků nadprůměrně teplá zima. Letos je správná průměrná zima. Kdo ví, zda moje fotografie teplomilných jehličnanů nejsou jejich poslední. Nechám se překvapit, co vymrzne a co dokáže přežít.
Na prvním obrázku je borovice pinie (Pinus pinea), kterou lidi znají z prázdninových výletů ke Středozemnímu moři.
Dokonce už jí tady na Vinohradech začaly růst šišky. Vývoj šišek je u pinie tříletý, na další fotografii je dvouletá šiška uvnitř koruny stromu.

Nevím, kudy vedou v areálu Vinohradské nemocnice podzemní teplovody mezi budovami. Myslím si ale, že vedení nějakého teplovodu v blízkosti borovice pinie by jí umožnilo mrazy přežít. Čím je větší mráz, tím víc se musí budovy vytápět, a dochází k větším tepelným ztrátám kolem teplovodů, tedy i k malému vyhřívání podzemních kořenů stromů i k únikům tepla do okolního vzduchu.
Zasněžená větvička borovice pinie.
Dalším druhem, který může mít problém s obyčejnou českou zimou, je cedr himalájský (Cedrus deodara). Přirozeně roste v indické a kašmírské části Himaláje, taky v Afganistánu. Má dlouhou vegetační dobu, u nás mu letorosty špatně vyzrávají.
Je mimořádně krásný. U nás jsou pouze mladé stromy tohoto druhu, každá tvrdší česká zima způsobí, že cedry himalájské to nepřežijí.

Vzhledem se jeho větve velmi podobají modřínům, v létě by si člověk snadno spletl cedr himalájský s modřínem. Nápadný rozdíl je v zimě, cedry mají jehličí neopadavé.

Zasněžená spodní větev.

V současnosti některé zahradnické firmy začaly u nás prodávat cedry himalájské původem z oblastí, kde jsou mrazuodolnější klimatypy.
Zdejší zahradníci si riziko jistě uvědomují, a proto tu jsou v areálu vysazené i cedry z hor pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku. Tenhle cedr atlaský (Cedrus atlantica) je u nás dobře mrazuvzdorný. Důkazem je např. starý strom v jedné blízké soukromé zahradě.

Jeho kmen už má úctyhodnou tloušťku.

Na větvích má hodně šišek.

Vývoj šišek je dvouletý. Ze starších šišek jsou na sněhu napadané šupiny. Cedrové šišky totiž nepadají na zem v celku, ale rozpadají se na stromě.

A taky semena.
V areálu Vinohradské nemocnice je mnoho zajímavých dřevin, v každé roční době je tu k vidění něco zvláštního. O tom budu psát někdy příště. V této teplé lokalitě jsou nejen teplomilné rostliny, ale v létě tu jsou k vidění i takové teplomilné druhy blanokřídlého hmyzu, jaké jsou jinak v Čechách neobvyklé.