Jak příroda recykluje včelí plásty

2.2.2017 od Hanka

Všichni včelaři to znají. Člověk si domů přinese starší a poškozené včelí plásty, aby je přetavil na vosk. Jenže do toho přijde jiná nutná práce, přetavení na vosk se nestihne ani druhý den, ani další týden. Nakonec včelař na plásty uskladněné doma v teple zapomene. A na plástech zatím začne žít jiný život.
Na horní fotografii je brouk kožojed obecný. Ten sám nedokáže trávit přímo včelí vosk, živí se zbytky po jiných šikovných strávnících. Přítomnost kožojeda v domácnosti ale upozorní včelaře, že se má zamyslet, co se asi děje.

Na starých tmavých plástech pak člověk objeví pavučinky v řádcích plástových buněk, a pod nimi ukryté velké housenky zavíječe voskového.
/Pavučinka nad poškozenými buňkami včelího plástu znamená přítomnost housenek zavíječů voskových.

A někde v tmavém koutě i dospělce motýla druhu zavíječ voskový. Zavíječ voskový je milovník temna, dalo to práci ho přinutit, aby se nechal fotografovat aspoň trochu na světle.
/Zavíječ voskový, dospělý motýl.
Zavíječi (i kožojedi) jsou skladištní škůdci. Recyklují pouze opuštěné ( a doma skladované) včelí plásty bez včel. Zdravé včelstvo se dokáže zavíječům snadno ubránit. Čmeláci jsou na tom hůř, ti se zavíječům bránit neumí.

Včelí plást, to je zázrak přírody. Vosk vzniká na bocích zadečku, na voskotvorných žlázách dělnic včel medonosných, v podobě malých šupinek. Z toho dokážou včely vystavět celé svoje bydlení. Je to mnohem víc než bydlení, je to základ včelstva jako celého organismu, který se skládá z jednotlivých dělnic, trubců, matky a larev.
Na fotografii včelí dělnice sají med z poškozených buněk na plástu plném medu.
/Včely medonosné sají med na poškozeném plástu.
Snadno se řekne včelí plást, včelí vosk. Ale je to dokonalé dílo přírody. Včelí vosk musí být dostatečně tvárný, aby z něj včely mohly vytvářet svoje buňky. Současně musí být dostatečně pevný, aby unesl váhu medu nebo larviček v buňkách - a to není málo, v jednom plástu mohou být 4 kg medu, v přírodě v dutých stromech i víc, když tam včelař neomezuje stavbu plástu vkládáním rámečků. Uměle se včelí vosk nedá nahradit. Lidi samozřejmě hledají levnější přísady do včelího vosku, ze kterých by vyráběli mezistěny pro včelí stavbu, ale to špatně dopadá. Jiné umělé vosky nemají správnou pevnost a na nich budované včelí dílo se obvykle zhroutí.


Pro většinu živočichů je včelí vosk naprosto nestravitelný. Vyjímkou je housenka zavíječe voskového (a několika dalších podobných druhů zavíječů). Tyhle housenky jsou taky velmi světloplaché, nechtějí se fotografovat, při vyrušení se rychle schovávají dovnitř do plástu. Kvůli fotografování jsem housenku zavíječe voskového vytáhla ze zámotku v plástu ven na prkno, kde se neměla kam schovat.
/Zavíječ voskový, vyrušená housenka.
Housenka vypadá ošklivě, tedy je skutečně ošklivá. Nyní je ale zkoumaná výzkumníky v mnoha laboratořích, a zdá se, že schopnosti téhle housenky budou lidem velmi užitečné.
A podívejte se, jak potrava ze včelího vosku téhle housence prospívá, jak je z toho krásně tlustá, ačkoliv pro jiné organismy je včelí vosk obvykle nestravitelný.
/Zavíječ voskový, housenka fotografovaná v detailu.

Při určitém osvětlení jsou na housence vidět dlouhé tenoučké chloupky, které normálně unikají pozornosti.
/Zavíječ voskový, housenka s tenoučkými chloupky.

A teď k tomu hlavnímu, proč se nyní výzkumníci zabývají housenkami zavíječů voskových.
PRO SVOJÍ SCHOPNOST ROZKLÁDAT VOSK JE VE VÝZKUMU FAVORITEM V BOJI PROTI TUBERKULOZE.
Původce tuberkulozy Mycobakterium tuberculosis velmi vzdoruje lékům kvůli voskovitému obalu svých buněk. A ukázalo se, že látky produkované housenkami zavíječe voskového dokážou obal bakterie tuberkulozy narušit a tím původce nemoci oslabit. Schopnost extraktu z housenek zavíječe voskového zabíjet původce tuberkulozy má zřejmě víc příčin, nejenom aktivitu enzymů, co rozkládají voskům podobné látky, které chrání Mycobacterium tuberculosis. V dnešní době, kdy je mnoho bakteriálních nemocí rezistentních vůči antibiotikům, je výzkum zavíječe voskového dělán s velkým očekáváním.

Podrobněji je výzkum na housenkách zavíječe voskového popsán v časopisu MODERNÍ VČELAŘ v 6/2015.


Dospělec a kukla zavíječe voskového.
/Zavíječ voskový, dospělec a kukla.

Housenky se obvykle snaží zakuklit v nejrůznějších skulinách mezi prkny, kam se k nim nedostanou včelí dělnice, které by je zlikvidovaly. Z kukel se pak vylíhnou dospělí zavíječi - ale nejenom oni. Na fotografii to vypadá, že z některých kukel se vylíhly i jiné druhy hmyzu, možná lumci.
/Zavíječ voskový, zbytky kukel po vylíhnutí.

V Divoké Šárce kvete na skále šalvěj hajní a čistec přímý a začíná kvést vikev huňatá.
Drobné obyvatelky hmyzích hotýlků na zvětšených fotografiích.
Mrazivé dny skončily, oteplilo se a hmyz opět létá na květy.
Na autech byla námraza z jinovatky už včera před půlnocí a dnes ráno na teploměru -3°C.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist