Kvetou meruňky a mnoho dalšího.

2.4.2017 od Hanka

Meruňky pocházejí z Číny, nejsou přizpůsobené na proměnlivé české počasí. Rozkvétají, hned jak se trochu oteplí.
Při jejich opylování jsou důležité včely medonosné. Letos v jejich květech bzučelo i mnoho čmeláků, ale všichni byli vysoko v koruně stromu, žádný nechtěl přiletět k fotoaparátu u spodních větví.

/Meruňka, rozkvetlá větvička.

V meruňkových květech se nechala fotografovat pískorypka popelavá. A jak je vidět, pískorypka popelavá už také sbírá pyl. Tímto získává třetí místo, bronzovou medaili za rychlost, jak se jí povedlo vybudovat hnízdečko a komůrku pro larvičky začít zásobovat nektarem a pylem. (Na prvním místem je pískorypka dvoubarvá, na druhém pískorypka obecná.)
/V květu meruňky sbírá pyl pískorypka popelavá.
Pískorypka popelavá s nasbíraným pylem.
/Květ meruňky s pískorypkou popelavou.

Čmeláka lučního za letu se mi povedlo dokumentovat na květu slivoně. Čmelák v pohybu je zobrazen rozmazaně, přesto je na fotografii jasně k poznání, že má za hlavou parazitického roztoče.
/Květ slivoně s čmelákem lučním za letu.

Jinou samičku druhu čmelák luční jsem našla na chodníku mrtvou (asi důsledek dopravní nehody, střetnutí s jedoucím autem bývá nebezpečné i pro čmeláky). Její paraziti byli stále živí a běhali po jejím těle rychle a bezradně.
/Čmelák luční s parazity.

Čmelák rokytový na květu černého rybízu při fotografování pohnul hlavou, tak se mu zobrazila na fotce podivně. I na něm ale vidíme za hlavou parazitického roztoče. Ten roztoč sice čmeláky nezahubí, ale určitě je zlobí a komplikuje jim život.
/Čmelák rokytový s parazitickým roztočem za hlavou.

O roztočích u čmeláků je známo málo. Určitě žije v čmeláčích hnízdech víc různých druhů roztočů.
(Jeden z těch roztočů se jmenuje Tyrophagus laevis).

Dodatečná poznámka: V září 2018 jsem se dočetla o tomhle čmeláčím roztoči víc. Jmenuje se Parasitellus fucorum, v češtině má jméno savenka čmeláková. Napsal jsem o něm víc informací v akutalitě z 22. září 2018.

Pravděpodobně se živí hlavně na zásobách. Ale když v létě nebo na podzim, na konci sezony čmeláčího hnízda, se mladé čmeláčí samičky chystají opustit rodné hnízdo, roztoči to poznají a přichytí se na ně, společně s čmeláčí matkou přezimují a nechávají se odnést do jejího nového hnízdečka. Kdyby se živili jenom na zásobách, případně na plísních, které se mohou ve čmeláčím hnízdečku vyskytnout, tak by to celkem nevadilo. Ale zdá se, že ti roztoči během zimní pauzy nehladoví, ale že čmeláčí matku napichují a živí se jejími tělními šťávami.
/Roztoči na samičce čmeláka skalního.
Roztoči přichycení na samičce druhu čmelák skalní.
/Roztoči na čmelačce v detailu.

Také kvetou javory mléče. Ty mají květy nenápadné, žlutozelené, ale pro hmyz jsou jako nejlepší cukrárna. Většina včela a dalších hmyzích opylovatelů se nyní pohybuje vysoko v korunách javorů. Na fotografii je samička druhu vosík francouzský, jak se chystá k odletu.
/Vosík francouzský, samička, na květu javoru mléče.

A na jižním svahu už rozkvetly třešně, to je takhle brzy neobvyklé.
/Třešňové květy, skupina zblízka.
Čmeláci byli všichni vysoko v koruně.
/Květy třešně na větvi a čmelák.

Fotografie rostlin a hmyzu z výletu do CHKO Český kras.
Jak se z housenky ve stočeném listu javoru mléče vylíhla samička drobného lumka.
Blanokřídlí zajišťují stabilitu v přírodě.
Akce pro veřejnost na louce na Hůrce.

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist