Na chvilku v pražské Dendrologické zahadě.

14.4.2018 od Hanka

Hned u vchodu, i potom v zadní části zahrady, upoutávají pozornost kvetoucí pěnišníky. Mají tu různé kutivary z okruhu pěnišníku sibiřského a časného.
Překvapil mne na nich větší počet čmeláků a dalších druhů včel samotářek, občas se nechali i fotografovat.
Na jiných rostlinách, třeba na různých dymnivkách, byli čmeláci taky, ale pohybovali se na nich tak rychle, že je fotoaparát nestíhal zaostřit.

Květ v detailu.
/Pěnišník, detail květu.

Čmelák zahradní (Bombus hortorum) má dlouhou hlavu a dlouhý sosák. V Praze je to největší druh čmeláka.
/Čmelák zahradní v dubnu.
/Čmelák zahradní v květu pěnišníku.

Samotářská včela zednice rohatá (Osmia cornuta), samička. Letos jich je v Praze hodně, ačkoliv ještě před pár roky jsem je vídala jen vyjímečně.
/Zednice rohatá, samička v květu pěnišníku.
Za letu.
/Zednice rohatá, samička za letu.
Některá z dymnivek. Pěstují tu celou řadu druhů dymnivek, i různé cizokrajné.
/Dymnivka plná, detail květů.

Mojí pozornost zaujaly tyhlé malé kytičky. Dosud jsem takové nikdy neviděla. U nich cedulka se jménem nebyla, nevím, jak se jmenují.
/Neznámá květina, fotografovaná shora.
/Neznámá květina z Dendrologické zahrady.

Překvapil mne i kvetoucí kandík psí zub (Erythronium dens-canis).
/Kandík psí zub, fotografovaný shora.
/Kandík psí zub, větší kvetoucí trs.

V Dendrologické zahradě mají i sbírku všelijakých cizokrajných vrb. Vlastně jsem tam šla právě kvůli těm vrbám. Jenže ty cizí druhy mne zklamaly. Většina z nich rozkvete až za několik týdnů, a to je pro hmyz k ničemu, to už toho pokvete všude tolik, že hmyzí opylovatelé nebudou stíhat všechny květy navštívit. A trochu těch cizích druhů vrb kvetlo už teď, ale hmyz o ně neměl zájem.
Teprve venku, mimo areál dendrologické zahrady, bylo živo na našich obyčejných českých vrbách.
/Hedvábnice jarní, sameček a samička.
Hedvábnice jarní (Colletes cunicularius), samička a sameček spolu, na vrbě nachové (Salix purpurea).
Na odletu.
/Hedvábnice jarní, dvojice na odletu.
Odborníci mají různé názory na to, které druhy vrb jsou v Čechách skutečně původní, a které druhy přinesli do české krajiny lidé. No vypadá to, že v minulých stoletích (i tisíciletích) lidi vyráběli z vrbového proutí skoro všechno, a že si přinášeli ke svým obydlím kvalitní typy vrb i z velkých dálek. A že v krajině rozmnožovali takové vrby, které byly dobré i pro včely. Včelařství u nás zřejmě patřilo odedávna k důležité práci zdejších lidí, a jako dědictví z dávných časů je česká krajina plná kvalitních včelařských druhů vrb.

Na jívách začaly rozkvétat jehnědy (kočičky)
Lysolajský nosorožec
Včera napadl sníh i v Praze.
Čím se živí ptáčci v zimě?

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist